Aktuální číslo:

2026/3

Téma měsíce:

Póry

Obálka čísla

Osudy vody z Marsu

 |  5. 10. 1994
 |  Vesmír 73, 594, 1994/10

Na utváření povrchu Marsu se před 3,5 miliardy let podílela voda. L. L. Watson a jeho kolegové analyzovali poměr deuteria a vodíku ve vodě z SNC-meteoritů, u nichž se předpokládá marsovský původ. Zjistili, že poměr izotopů vodíků D/H je pětinásobný proti hodnotě nalezené v pozemských zrnech meteoritů. To dokládá zvýšený poměr D/H v atmosféře Marsu, spektroskopicky změřený i ze Země. Snad tedy na Marsu existuje nějaký mechanizmus mísení povrchové a hlubinné vody, která obsahuje více deuteria. Voda na Marsu mohla vytvořit až 500 m mocnou vrstvu a zřejmě spolupůsobil nějaký katastrofický kanál, možná masivní vulkanizmus, který toto množství vody uvolnil do atmosféry. Pro vulkanizmus svědčí přítomnost globální bazaltové vrstvy o mocnosti 3 až 6 km. Lehčí izotop vodíku se snadněji uvolňoval do prostoru, a proto stoupal obsah těžšího deuteria. Pro klimatický systém Marsu jsou charakteristické polární čepičky, voda a led vázaný v regolitu, a zřejmě i hydrotermální systém úzce spjatý s dohady o existenci života na Marsu.

Nature 370, 328,1994

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyzika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

(Mega)hrátky s chromozomy u rostlin

(Mega)hrátky s chromozomy u rostlin

Martin Janda  |  30. 3. 2026
Že jsou rostliny geniálními „chemiky“, je po tisíciletí známá věc a jimi vyráběné „chemikálie“ využíváme prakticky ve všech našich činnostech. O...
Deštné lesy v Antarktidě

Deštné lesy v Antarktidě

Kyselina pozvolna stravuje desítky milionů let staré usazeniny. Až se proleptá na dno plastové nádobky, po kameni, dovezeném z antarktického...
Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...