Aktuální číslo:

2019/3

Téma měsíce:

Klam

Chemická metoda rozšíření pevniny

 |  5. 10. 1994
 |  Vesmír 73, 595, 1994/10

Dva nizozemští vědci získali od vlády a průmyslu podporu na výzkum možnosti zvýšit úroveň mořského dna v pobřežních oblastech jejich nízko položeného státu. Docílit toho chtěli přeměnou podpovrchového vápence v sádru pomocí odpadní kyseliny sírové.

Nápad vychází ze skutečnosti, že sádra (CaSO4.2H2O) zaujímá dvakrát větší objem než odpovídající množství uhličitanu vápenatého. Olaf Schuiling, profesor geologie na katedře geochemie Univerzity v Utrechtu, a Jan D. Nieuwenhuis z konzultantské firmy Delft Geotechnics budou po tři a půl roku provádět studii své patentované myšlenky. Předpokládané náklady ve výši 640 000 USD jim na to poskytne nizozemská organizace Technical Research Foundation, zaměřená na financování výzkumné činnosti. Práce se zaměří na pokusy v laboratorním měřítku a počítačové modelování. Budou do ní zapojeni studenti z Vysoké školy technické v Delftu a z Utrechtské univerzity. Spolupracovat při tom budou také vědci z Ústavu experimentální mineralogie v Moskvě, kteří studují metasomatizmus, tj. změny chemického složení a struktury hornin vlivem kapalin pod velkým tlakem. Související otázky, jež při tom mají být řešeny, zahrnují imobilizaci těžkých kovů v odpadní kyselině na rozhraní sádry a vápence a změny propustnosti hornin v důsledku vstřikování kyseliny sírové.

Schuiling zamýšlí provést na vybraných místech nad vrstvami vápence až 1 km hluboké vrty pro účely vstřikování kyseliny sírové. Očekává, že vzniklá sádra zvýší mořské dno až o několik metrů a že se tím zvětší plocha souše. Podle něj se případy „nabobtnání“ země již vyskytly při havarijních únicích kyseliny sírové. Jeden z těchto případů se stal v podniku na výrobu kyseliny fosforečné v Brazílii a způsobil značné poškození závodu. Další byl pozorován v Nizozemí v Pernisu, což je průmyslová oblast blízko Rotterdamu (Chemical and Engineering News, Vol. 70, 1992, No. 41, p. 10).

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Molík

RNDr. Petr Molík (*1949) vystudoval přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Národním informačním středisku se zabývá zpracováním informací z oboru biologie a biotechnologie.

Doporučujeme

Kompost je mikrobiologické muzeum

Kompost je mikrobiologické muzeum

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2019
Člověk vyrábí spoustu organických látek, které jsou přírodě neznámé a špatně se rozkládají. Mnohé z nich představují nebezpečí – od akutní...
Pozor na zubaře s iluzí

Pozor na zubaře s iluzí

Jan Kremláček  |  4. 3. 2019
Mozek je silný výpočetní nástroj. Zpracovává současně obrovské množství dat ze svého okolí a reaguje na ně tak, aby svému organismu zajistil...
Fantóm rodu archeopteryxov

Fantóm rodu archeopteryxov

Martin Kundrát  |  4. 3. 2019
Vták, alebo plaz? Ani jedno, ani druhé, ale kombinácia oboch. Archeopteryx je opereným plazom! Predznamenal zmeny, ktoré preniesli dinosaurov na...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné