Aktuální číslo:

2021/3

Téma měsíce:

Les

Chemická metoda rozšíření pevniny

 |  5. 10. 1994
 |  Vesmír 73, 595, 1994/10

Dva nizozemští vědci získali od vlády a průmyslu podporu na výzkum možnosti zvýšit úroveň mořského dna v pobřežních oblastech jejich nízko položeného státu. Docílit toho chtěli přeměnou podpovrchového vápence v sádru pomocí odpadní kyseliny sírové.

Nápad vychází ze skutečnosti, že sádra (CaSO4.2H2O) zaujímá dvakrát větší objem než odpovídající množství uhličitanu vápenatého. Olaf Schuiling, profesor geologie na katedře geochemie Univerzity v Utrechtu, a Jan D. Nieuwenhuis z konzultantské firmy Delft Geotechnics budou po tři a půl roku provádět studii své patentované myšlenky. Předpokládané náklady ve výši 640 000 USD jim na to poskytne nizozemská organizace Technical Research Foundation, zaměřená na financování výzkumné činnosti. Práce se zaměří na pokusy v laboratorním měřítku a počítačové modelování. Budou do ní zapojeni studenti z Vysoké školy technické v Delftu a z Utrechtské univerzity. Spolupracovat při tom budou také vědci z Ústavu experimentální mineralogie v Moskvě, kteří studují metasomatizmus, tj. změny chemického složení a struktury hornin vlivem kapalin pod velkým tlakem. Související otázky, jež při tom mají být řešeny, zahrnují imobilizaci těžkých kovů v odpadní kyselině na rozhraní sádry a vápence a změny propustnosti hornin v důsledku vstřikování kyseliny sírové.

Schuiling zamýšlí provést na vybraných místech nad vrstvami vápence až 1 km hluboké vrty pro účely vstřikování kyseliny sírové. Očekává, že vzniklá sádra zvýší mořské dno až o několik metrů a že se tím zvětší plocha souše. Podle něj se případy „nabobtnání“ země již vyskytly při havarijních únicích kyseliny sírové. Jeden z těchto případů se stal v podniku na výrobu kyseliny fosforečné v Brazílii a způsobil značné poškození závodu. Další byl pozorován v Nizozemí v Pernisu, což je průmyslová oblast blízko Rotterdamu (Chemical and Engineering News, Vol. 70, 1992, No. 41, p. 10).

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Molík

RNDr. Petr Molík (*1949) vystudoval přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Národním informačním středisku se zabývá zpracováním informací z oboru biologie a biotechnologie.

Doporučujeme

Nejlepší zbraň proti virům? Očkování

Nejlepší zbraň proti virům? Očkování

Eva Bobůrková  |  1. 3. 2021
Jako uznávaná a zkušená viroložka se Ruth Tachezy nyní nutně musí zabývat virem SARS-CoV-2. Dosud se věnovala jinému zabijáku – papilomaviru....
Les a voda

Les a voda

Václav Cílek, David Storch  |  1. 3. 2021
V posledních letech se v souvislosti s klimatickou změnou čím dál častěji zmiňují lesy a jejich podíl na bilanci vody v krajině. Lesy na jedné...
Jak se v Česku daří orlům

Jak se v Česku daří orlům uzamčeno

David Horal, Tomáš Bělka  |  1. 3. 2021
V současné době hnízdí v České republice čtyři druhy orlů, což nebylo v dřívějších desetiletích vůbec samozřejmé. Ale nemají vyhráno. Co je nejvíc...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné