Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Podíl krys na indikaci intenzity kosmického záření

 |  5. 1. 1994
 |  Vesmír 73, 55, 1994/1

Měření intenzity kosmického záření, tj. nabitých atomových jader či protonů z vesmíru, patří dnes mezi zcela triviální úlohy. Chceme-li však zjistit, jaká byla intenzita kosmického záření v době, kdy žádné detektory neexistovaly, musíme využít nepříjemných metod. Dokážeme-li například zjistit zastoupení radioaktivního nuklidu uhlíku 14C v různě starých materiálech, dozvídáme se tak o intenzitě kosmického záření nepřímo: tento radionuklid vzniká následkem interakcí s kosmickým zářením.

K nejnovější variantě metody patří studium obsahu radioaktivního nuklidu 36Cl v hnízdech pouštních krys v arizonských pouštích. Krysy totiž napouštějí hnízda vlastní močí, ta zkrystalizuje a snadno se zachová po tisíce let. Američtí odborníci nyní studovali krysí hnízda stará až 20 000 let hmotovým spektrometrem a z rozboru variací zastoupení zmíněného radionuklidu chloru odvodili, že před 20 000 lety byla intenzita kosmického záření o plných 40 % vyšší než dnes. To však neznamená, že by se intenzita primárního kosmického záření s časem tak výrazně měnila.

Ve skutečnosti se mění intenzita zemského magnetického pole, které je střídavě lepší a horší ochranou zemského povrchu před bombardováním elektricky nabitými částicemi kosmického záření. Tyto částice interagují v atmosféře se stabilním nuklidem argonu a změní jej v radionuklid 36Cl. Ten je z atmosféry vymýván deštěm, a nakonec se dostane prostřednictvím potravních řetězců do krysí moči. Ze svérázného způsobu života pradávných krys tak nakonec nejvíce vytěžila geofyzika.

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Grygar

RNDr. Jiří Grygar, CSc., (*1936) vystudoval Přírodovědeckou fakultu MU v Brně a Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Ve Fyzikálním ústavu AV ČR se věnuje výzkumu interagujících dvojhvězd a astrofyzice vysokých energií. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR.

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné