Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Podíl krys na indikaci intenzity kosmického záření

 |  5. 1. 1994
 |  Vesmír 73, 55, 1994/1

Měření intenzity kosmického záření, tj. nabitých atomových jader či protonů z vesmíru, patří dnes mezi zcela triviální úlohy. Chceme-li však zjistit, jaká byla intenzita kosmického záření v době, kdy žádné detektory neexistovaly, musíme využít nepříjemných metod. Dokážeme-li například zjistit zastoupení radioaktivního nuklidu uhlíku 14C v různě starých materiálech, dozvídáme se tak o intenzitě kosmického záření nepřímo: tento radionuklid vzniká následkem interakcí s kosmickým zářením.

K nejnovější variantě metody patří studium obsahu radioaktivního nuklidu 36Cl v hnízdech pouštních krys v arizonských pouštích. Krysy totiž napouštějí hnízda vlastní močí, ta zkrystalizuje a snadno se zachová po tisíce let. Američtí odborníci nyní studovali krysí hnízda stará až 20 000 let hmotovým spektrometrem a z rozboru variací zastoupení zmíněného radionuklidu chloru odvodili, že před 20 000 lety byla intenzita kosmického záření o plných 40 % vyšší než dnes. To však neznamená, že by se intenzita primárního kosmického záření s časem tak výrazně měnila.

Ve skutečnosti se mění intenzita zemského magnetického pole, které je střídavě lepší a horší ochranou zemského povrchu před bombardováním elektricky nabitými částicemi kosmického záření. Tyto částice interagují v atmosféře se stabilním nuklidem argonu a změní jej v radionuklid 36Cl. Ten je z atmosféry vymýván deštěm, a nakonec se dostane prostřednictvím potravních řetězců do krysí moči. Ze svérázného způsobu života pradávných krys tak nakonec nejvíce vytěžila geofyzika.

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Grygar

RNDr. Jiří Grygar, CSc., (*1936) vystudoval Přírodovědeckou fakultu MU v Brně a Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Ve Fyzikálním ústavu AV ČR se věnuje výzkumu interagujících dvojhvězd a astrofyzice vysokých energií. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR.
Grygar Jiří

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné