Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Podíl krys na indikaci intenzity kosmického záření

 |  5. 1. 1994
 |  Vesmír 73, 55, 1994/1

Měření intenzity kosmického záření, tj. nabitých atomových jader či protonů z vesmíru, patří dnes mezi zcela triviální úlohy. Chceme-li však zjistit, jaká byla intenzita kosmického záření v době, kdy žádné detektory neexistovaly, musíme využít nepříjemných metod. Dokážeme-li například zjistit zastoupení radioaktivního nuklidu uhlíku 14C v různě starých materiálech, dozvídáme se tak o intenzitě kosmického záření nepřímo: tento radionuklid vzniká následkem interakcí s kosmickým zářením.

K nejnovější variantě metody patří studium obsahu radioaktivního nuklidu 36Cl v hnízdech pouštních krys v arizonských pouštích. Krysy totiž napouštějí hnízda vlastní močí, ta zkrystalizuje a snadno se zachová po tisíce let. Američtí odborníci nyní studovali krysí hnízda stará až 20 000 let hmotovým spektrometrem a z rozboru variací zastoupení zmíněného radionuklidu chloru odvodili, že před 20 000 lety byla intenzita kosmického záření o plných 40 % vyšší než dnes. To však neznamená, že by se intenzita primárního kosmického záření s časem tak výrazně měnila.

Ve skutečnosti se mění intenzita zemského magnetického pole, které je střídavě lepší a horší ochranou zemského povrchu před bombardováním elektricky nabitými částicemi kosmického záření. Tyto částice interagují v atmosféře se stabilním nuklidem argonu a změní jej v radionuklid 36Cl. Ten je z atmosféry vymýván deštěm, a nakonec se dostane prostřednictvím potravních řetězců do krysí moči. Ze svérázného způsobu života pradávných krys tak nakonec nejvíce vytěžila geofyzika.

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Grygar

RNDr. Jiří Grygar, CSc., (*1936) vystudoval Přírodovědeckou fakultu MU v Brně a Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Ve Fyzikálním ústavu AV ČR se věnuje výzkumu interagujících dvojhvězd a astrofyzice vysokých energií. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR.
Grygar Jiří

Doporučujeme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...
Ozonový alarmismus a ozonová skepse

Ozonový alarmismus a ozonová skepse

Petr Slavíček  |  13. 7. 2020
Klimatické změny, role člověka, možná řešení a ekonomické důsledky se stávají středobodem současné veřejné diskuse. Nemáme přitom dostatek...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné