Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Kolik zbývá budoucnosti? - CO2 opět na scéně

 |  5. 1. 1994
 |  Vesmír 73, 55, 1994/1

Před deseti lety publikoval J. E. Lovelock s M. Whitfieldem studii o neustálém poklesu obsahu CO2 v atmosféře. Nešlo o provokaci v době, kdy už bylo jasné, že obsah antropogenních plynů v atmosféře znepokojivě narůstá, ale o velmi zajímavou studii o chování CO2 v geologické historii. Oba autoři se snažili ukázat, že průměrný obsah CO2 v atmosféře během posledních několika set milionů let postupně klesá a až klesne pod úroveň 150 ppm, přestane u vyšších rostlin fungovat fotosyntéza, což povede k zániku celé biosféry. Chybějící CO2 se podle tohoto modelu bude stále více vázat do zvětrávacích produktů litosféry. V jednom z posledních čísel časopisu Nature (č. 360, str. 107, 721-722, 1992) se k tomuto problému znovu vrací Ken Caldeira a J. F. Kasting. I oni předpokládají úplný rozvrat biosféry následkem chybějícího CO2 v atmosféře, což ovšem odhadují, že se stane až za jednu miliardu let. Vlastně by nás to vůbec nemuselo zajímat, kdyby Tyler Volk ve stejném čísle nenaznačil, že k rozvoji poměrně moderního svrchně křídového rostlinstva nevedly jenom vnitřní evoluční faktory, ale právě snížení parciálního tlaku CO2 v atmosféře, kterému se fotosyntetizující organizmy byly nuceny přizpůsobit.

Problém spočívá v tom, že o obsahu CO2 v atmosféře jsme dobře informováni jen za posledních asi 200 000 let, kdy máme k dispozici série měření vzduchových bublin z ledovců. Lovelockův model stojí tedy podle mého názoru na velmi chatrných datech, ale na skvělé myšlence vzájemné propojenosti biosféry, atmosféry, litosféry a hydrosféry. J. Lovelock dokázal překročit bariéru biologie a prohlásit, že existuje intimní interakce mezi „živou“ a “neživou“ přírodou. Nazval ji geofyziologie. Dnes pro ni specialisté z NASA používají označení Earth-system science, věda o zemských systémech.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Václav Cílek

RNDr. Václav Cílek (*1955) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze se zabývá zejména geologií kenozoika. Je autorem četných úspěšných knih, např. Krajiny vnitřní a vnější (2002), Makom. Kniha míst (2004), Borgesův svět (2007), Nejistý plamen. Průvodce ropným světem (s Martinem Kašíkem, 2007), Dýchat s ptáky (2008), Podzemní Praha. Jeskyně, doly, štoly, krypty a podzemní pískovny velké Prahy (s fotografy Milanem Korbou a Martinem Majerem, 2008), Orfeus. Kniha podzemních řek (2009). V roce 2009 se stal laureátem Ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97.
Cílek Václav

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné