Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2

Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Divy nebeské

 |  5. 1. 1994
 |  Vesmír 73, 3, 1994/1

...malíř někdy zahlédne vzdálené hory,

a tak se mohou dostat na okraj jeho obrazů;

ale jaké skutečně jsou a jaký svět leží za nimi,

to může říci jen ten, kdo na ně vystoupí.

J. R. R. Tolkien

Nedávno si mi po telefonu stěžoval pečlivý čtenář Vesmíru Ludvík Vaculík, že navzdory našemu názvu uveřejňujeme poměrně málo článků o opravdovém vesmíru, speciálně pak málo obrázků z kosmických sond. Doufám, že Vás, Ludvíku, toto číslo potěší, i když lze váhat, zda planety osahávané takhle zblízka našimi přístroji nepatří již víc do světa lidí než do vzdáleného vesmíru.

Dva příspěvky v tomto čísle, jeden od Petra Jakeše (Vesmír 73, 23, 1994/1) a jeden od Jaroslava Langmaiera (Vesmír 73, 16, 1994/1), nám líčí další výpravy lidské civilizace k planetám. První článek je o radarovém proniknutí do intimního soukromí krásné Venuše, druhý o plánované audienci u přísného a nesmlouvavého Saturna.

Venuše a Saturn, dvě výjimečné a tajemné planety, přitahují odnepaměti vědce, básníky, blouznivce a mystiky. Venuši si oblíbili dokonce i logici: její dva slavné převleky, jeden večerní a druhý jitřní, jí přisoudily roli obligátního příkladu na rozdíl mezi významem a smyslem slov.

Pro zajímavost jsem si otevřel knížku „Divy nebeské“, kterou na přelomu století napsal známý francouzský hvězdář a popularizátor vědy Camille Flammarion. Čtu o Venuši: „Hvězda ta zjevuje se ráno přede dnem a večer před nocí“ a je tedy „hvězdou všech těch, kteří rádi u večer sní, od pastýře, jenž vrací se s polí svých, až po bytosti srdcem spřízněné, jichž duše se za noci setkávají.“ Nicméně „někteří zlí jazykové tvrdili, je-li Venuše tak krásná z daleka, že jest velmi ošklivá z blízka. Jistě ani jeden z čtenářů mých, a zvláště ze čtenářek, nesdílí tento názor: jest přece možno býti krásným z blízka i z daleka zároveň, není-liž pravda?“

Zatímco proměnlivá Venuše symbolizuje ženskost a smysl pro krásu, je zdrženlivý Saturn symbolem trvání a stability. Jemu „nepřáli staří básníci, kteří ovšem netušili ještě jeho velkolepost a jeho bohatství. Pokládán byl tehdy, dokud Uran nebyl objeven, za poslední mez soustavy planetární i považován za nejchladnější i nejpomalejší z těchto hvězd. Byl to bůh času, svržený s trůnu a vypuzený do vyhnanství. Běda těm, kteří rodili se pod vlivem jeho!“ Dokonce „někteří hledí na něj ještě dnes zlým okem“ jako na „místo, kde ztrestají se duše zlé, kdežto duše šťastné vznášejí se ze světů k světům.“ Doufejme však, spolu s Flammarionem, „že svět ten jest méně strašlivý, nežli se zdá v očích předpojatých“, že „nepostrádá věru bohatství a kdyby nám bylo dopřáno navštíviti jej, snad shledali bychom jej krásnějším nežli Zemi, i přáli bychom si sídliti navždy v královské a majestátní této říši.“

Při zkoumání planet sluneční soustavy se touha po vědeckém poznání, nezatíženém subjektivními perspektivami ani citovým zaujetím, paradoxně propojuje s lidským nutkáním vychutnat zážitek z bezprostředního setkání s exotickou krajinou a z pohledu na její podivuhodně zvrásněná pohoří.

Mnoho bylo napsáno o užitečnosti astronautiky a kosmického výzkumu, o tom, zda a k čemu je vlastně dobrý - ať už přímo či nepřímo, prakticky či politicky (přečtěte si též úvahu Karla Pacnera v tomto čísle, Vesmír 73, 47, 1994/1). Něco mi však v tom všem chybí. Je jistě výborné, známe-li s nejvyšší možnou přesností dráhy, pohyby, velikosti a hmotnosti té či oné planety i všech jejích měsíců, známe-li teplotu jejího nitra i povrchu, chemické složení a původ hornin, dynamiku ovzduší. Nemohu si však pomoci, já bych všechna tato data bez váhání vyměnil za jednu jedinou procházku po jejím povrchu.

Zatím máme, v případě Venuše, jenom snímky zkompilované počítačem - zaplať však pánbůh za to! Můžeme se již zamýšlet nad tím, zda dva nové převleky této dámy, jeden z daleka, druhý z blízka, jsou oba stejně krásné.

Prohlédněte si proto obrázky, prosím.

RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Ivan M. Havel

Doc. Ing. Ivan M. Havel, CSc., Ph.D., (11. 10. 1938 – 25. 4. 2021) po vyloučení z internátní Koleje krále Jiřího pro „buržoazní původ“ dokončil základní školu v Praze a poté se vyučil jemným mechanikem. Později však večerně vystudoval střední školu a večerně také automatizaci a počítače na Elektrotechnické fakultě ČVUT (1961–1966). V letech 1969 až 1971 postgraduálně studoval na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde získal doktorát v matematické informatice. Po návratu se v Ústavu teorie informace a automatizace ČSAV zabýval teorií automatů. Z politických důvodů musel ústav v roce 1979 opustit a až do roku 1989 se živil jako programátor v družstvu invalidů META. Nespokojil se však s prací pro obživu. Organizoval bytové semináře, věnoval se samizdatové literatuře. Po sametové revoluci od listopadu 1989 do června 1990 působil v Koordinačním centru Občanského fóra. V polovině roku 1990 se stal spoluzakladatelem a prvním ředitelem transdisciplinárního pracoviště Centra pro teoretická studia UK a AV ČR. Nadále se zabýval kybernetikou, umělou inteligencí a kognitivní vědou, v souvislosti s transdisciplinaritou jej zajímala komplexita, emergentní jevy, vznik vědomí. V roce 1992 se habilitoval v oboru umělá inteligence. Do roku 2018 přednášel na MFF UK. Od srpna 1990 do konce roku 2019 byl šéfredaktorem časopisu Vesmír. Stejně jako v CTS i zde svou zvídavostí i šíří zájmů propojoval vědce, filosofy, umělce. Editoriály, které psal do Vesmíru, daly vznik knihám Otevřené oči a zvednuté obočí, Zvednuté oči a zjitřená myslZjitřená mysl a kouzelný svět. (Soupis významnějších publikací)
Havel Ivan M.

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...