Výprava v ledové končiny na severu.

V době poslední co rok vyskytují se velikolepé výpravy, za účelem ryze vědeckým ku střádání hvězdářských a povětrních pozorování i ku proskoumání neznámých do dnes končin na nejzazším pólu, jejž dostihnouti ještě nikomu se nezdařilo. Ruch tento dostoupil juž takové výše, že i národové, kteří nejméně druhdy o podobné podniky se starali, úchvatně teď hledí s ostatními podnikateli závoditi. Švédové na př. veškeru činnost svoji obrátili výhradně výpravám polárním vzdavše se na ten čas naprosto všelikého působení v politice a diplomacii evropské.

Ano snahy jejich jsou tak horlivé, že vláda nešetříc nákladů a namáhání zařídila na Špicberkách stálé osady, kde by přezimující výpravy řádného útulku nalézti mohly. Jeť to nejchvalnější skutek, který bezzištně pro vědu od celého národa kdy byl vykonán. Nemámeť zde ani tušení o útrapách, jež učenci odvažující se v moře ledové vytrpěti musí, zejmena, jsou-li přinuceni bez příprav a dostatečného zásobení někde u prostřed spoust ledových přezimovati. Dějiny vykazují nám celé dlouhé řady obětí mužů nejslavnějších, kteří odvahu svoji zaplatili životem. Smrt a hrůzná smrt u věčné takřka tmě zastihla zasvěcence vědy velikého Franklina a drahně dob trvalo, než jen stopy zbytků jeho jinými výpravami, k vypátrání jeho od vlády americké zvlášť vyslanými, byly ze sněhových rovů vynořeny.

První výpravy, které k pólu severnímu byly podniknuty, měly ovšem účel ne právě vědecký, jako spíše obchodní, praktický.

V době, když objevením Ameriky dobrodružné plavby po moři na denním byly pořádku, zejmena však, když plavbou kol předhoří "Dobré naděje" nová obchodní dráha do východních zemí asiatských se vypátrala, vznikla myšlenka také v Anglii, zdaž nebylo by lze i směrem severním proniknouti do Indie. Za účelem tím podnikl Sir Hugh Willonghby r. 1553 první velkou výskumnou plavbu na sever, avšak bouřemi zahnán k pobřežím Laponska musel v ledových končinách těch přezimovati, jelikož mimo vše tušení lodě jeho zamrzly, aniž by bylo možno s nadlidským namaháním z obruby ker je vyprostiti. Nepřipraven na takovou nehodu zahynul zde Willonghby i s veškerým mužstvem svým hladem a zimou. - Lež neštěstí toto nezvrátilo nikterak chtivost po dobrodružstvích a slávě. Již v letech nejblíže příštích vyplulo více výprav lépe opatřených a zásobených a v tytéž kraje, aby objevily báječné království Cathay, které dle pověsti za ledovým mořem v nejrozkošnějším pásmu prý se nalezalo. Království ovšem nevypátraly, za to však objevily prvně Špicberky a Novaja-Zemlju, kteréž země dosud Evropanům byly neznámy.

Jedna z výprav těchto vyplula r. 1596 z Hollandska řízením J. Heemskerka k Špicberkám, avšak zahnána byvši na pobřeží Nov. Zemlje zamrzla a přinucena byla zde zimu přečkati. Bylo to druhé známé přezivmování v okolí polárním, tkerémuž dařilo se valně líp než druhdy Angličanům v Laponsku, ačkoliv také množství mužstva kurdějemi zemřelo. Vědecký úspěch výpravy této bylo pro onu dobu neocenitelný, neboť podala velmi obšírný a spolehlivý popis pobřeží severních krajin a zároveň neopomenula konati pilná pozorování meteorologická, kteráž tehdy poprvé v také dálce severní činěna mnohé dřívější nepravé náhledy meteorologů úplně zvrátila. I co směru proudu Golfického se dotýče, jsou pozorování Heemskerka do dnes velmi vzácná a platná. Zdar tohoto podniku vylákal za nedlouho množství výprav k podobným pokusům, z nichž některé ku Špicberkám, jiné na pobřeží Gronska, Jan Majen atd. pluly, avšak výsledek jejich byl skoro vesměs nešťastný. Nemoci následkem zimy a nedostatku čerstvé potravy zmořily vždy větší část mužstva, aneb zlomily síly skoumatelů tak, že nebyli tito s to přesných vědeckých pozorování činiti.

Tehdy mělo se za to, že vůbec Evropanům nelze v krajinách klimaticky pro ně nepříznivých delší dobu, zvláště ale zimu přežíti, což ovšem později úplným zdarem všech výprav patřičně zásobených docela se zvrátilo.

Podivuhodna je vytrvalost mnohých učencům, kteří výprav za účelem vědeckým se účastnily. Jak později nalezené zbytky poznámek a zápisků jejich dosvědčují, činili někteří neunavní badatelé do poslední chvíle života svého pozorování a dáta meteorologická, zkoušely nemocemi sklíčeni a bez všeliké naděje na brzké osvobození vůči jisté smrti studia na ukořistěných zvířatech a rostlinách. Taká nezlomná vytrvalsot, taká mohutnost ducha zasluhuje od věků všech obdivu a uznání.

(Pokračování. Vesmír 1, 56, 1871/7)