Vědecké spory a bakterie
| 5. 10. 1999Nejde o nic menšího než o to, zda nanobakterie existují (viz Vesmír 77, 425, 1998/8). Když před deseti lety popsal finský lékař O. Kajander nanobakterie jako malé částice s masivní hydroxyapatitovou schránkou, nevzbudila jeho práce tehdy větší pozornost, dokonce ani v souvislosti s pozdějšími zprávami o stopách života v meteoritu pocházejím z Marsu. Když v loňském roce vyšla v časopise americké akademie věd PNAS Kajanderova práce o tom, že nanobakterie nalezl také v 90 % ledvinových kamenů, zájem o ně silně stoupl. Spolu s tím však také vyvstaly pochybnosti. Např. mykolog Jouni Issakainen z Univerzity Turku napsal rektorovi univerzity Kuopio dopis, v němž požaduje, aby bylo prošetřeno jeho podezření, že Kajander „o svých pozorováních podává zprávy nepořádně a možná dokonce s úmyslem zmást“. Přes tyto kontroverze a přesto, že posuzovatelé doporučili žádost o grant na tříletý výzkum nanobakterií zamítnout, grant byl udělen s odůvodněním, že finská akademie přijímá riziko spojené s tímto výzkumem.
Nature 401, 105, 1999
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [706,83 kB]
O autorovi
Ivan Boháček
