"Faktor dopadu" v obecně biologických a taxonomicko-ekologických vědách

Chce-li nějaká ambiciózní skupina uvnitř přírodních věd dát určité množině biologů pocítit jejich zranitelnost, dá si tu práci a spočítá jejich citační statistiku. Procházíme-li však potom jednotlivá jména v testovaném souboru specialistů, pravidelně zjišťujeme, že mezi nositeli nižších hodnot “faktoru dopadu″ výrazně převládají protagonisté zejména taxonomických, ale i ekologických směrů. V čím dál častějších diskusích na téma hodnocení vědců, a zejména těch, kteří jsou více vytíženi pedagogickou činností na univerzitách, se i u nás už upozorňovalo na nebezpečí výhradního uplatňování pouze jediného kritéria kvality práce (František Krahulec, Vesmír 72, 348, 1993/6, varuje před “srovnáváním nesrovnatelného″ při využívání citační analýzy v biologii). Problematiku výstižně ilustruje úvodník profesora Eddy van der Maarela v letošním 1. čísle našimi autory žádaného časopisu Journal of Vegetation Science, u jehož zrodu prof. Maarel stál:

V r. 1993 byl Journal of Vegetation Science (JVS) poprvé zahrnut do výročního zpracování citační statistiky časopisů, které provádí Institut vědeckých informací (ISI), vydavatel Citačních indexů vědy (SCI). Nejdůležitější číslo, kterým je “faktor dopadu″ (impaktový faktor časopisu, I.F.), je definováno jako počet odkazů na články v časopise, které uvádějí ostatní časopisy zahrnuté v Indexu v předchozích dvou letech, dělený počtem článků v časopise za stejné období. V roce 1994 dosáhl JVS čísla 0,6, přibližně stejného jako v roce 1993. Toto číslo je srovnatelné s hodnotami u zavedených časopisů pro ekologický výzkum, jejichž typické hodnoty se pohybují v rozmezí mezi 0,4 a 2,5. Tyto hodnoty jsou však daleko za čísly, kterých dosahují vůdčí časopisy v jiných oborech, zvláště v biochemii a molekulární biologii či v genetice, jejichž hodnoty v uvedeném pořadí leží v rozmezí 5 – 20 a 3 – 10. Vyplývá z toho komplexní a důležitý problém, který se týká všech ekologů.

Důležitost připisovaná I.F. v politice vědy stále roste. Dozvídáme se o dalších a dalších případech, kdy jsou skupiny vědců, celé instituce, a dokonce i celé vědní obory porovnávány a posuzovány na základě I.F. těch časopisů, ve kterých tito vědci publikují. Kolegové z oboru molekulární biologie a genetiky publikují v časopisech s daleko vyššími hodnotami I.F., než jakých dosahují nejlepší ekologické časopisy.

Problém je, že existují důvody pro tyto rozdíly, které vyplývají z povahy jednotlivých oborů a vůbec nesouvisejí s kvalitou vědy v časopisech publikované.

Začali jsme korespondovat s managementem ISI o negativním dopadu současné situace na několik oborů, včetně ekologie a popisné biologie organizmů (v posledním oboru má většina nejrespektovanějších časopisů hodnotu I.F.<0,5. Naše dotazy se sice setkaly s určitým porozuměním problému, ale dosud nebylo učiněno nic, co by vedlo k vyrovnanějšímu přístupu. Tato situace nás motivovala k tomu, abychom využili této příležitosti a ukázali na některé nedostatky výpočtů v naději, že širší porozumění problému povede ke zvýšení tlaku na dosažení změny.

1. Dvouleté období, se kterým analýza impaktu časopisu počítá, je příliš krátké pro obory s popisnou složkou či pro obory studující přírodní diverzitu. To se týká nauky o vegetaci, ale i většiny toho, co spoluutváří obor ekologie a ještě výrazněji morfologie a systematiky. Mnohé důležité články z našeho i dalších těchto oborů jsou citovány ještě dlouho poté, co byly publikovány. V biologických oborech, které mají nejvyšší I.F., zvláště v buněčné a molekulární biologii, je mnoho článků efemérních. Kdyby bylo období použité pro analýzu prodlouženo ze dvou na deset nebo i jen na pět let, tak by se impakt ekologických článků zřejmě zvýšil, zatímco srovnatelný dopad článků z oboru molekulární biologie by znatelně poklesl. Je zajímavé, že SCI uvádí hodnotu nazvanou “citační poločas (životnosti)″, C.H.L., která též ilustruje naši myšlenku a lze ji využít k opravě I.F. Hodnota C.L.H. časopisu je čas, po který kumulativní procento citovaných článků dosahuje 50 %. Vědecké časopisy v molekulární oblasti mají hodnoty C.L.H. mezi 2 a 6, zatímco většina známých ekologických časopisů převyšuje hodnoty 8. Má-li I.F. sloužit k posouzení celkové důležitosti a kvality časopisu, měl by brát v úvahu C.H.L.
2. SCI poskytuje ještě další statistický index zvaný Bezprostřední (okamžitý) index, I.I., kalkulovaný jako počet citací článků publikovaných v témže roce, dělený celkovým počtem článků publikovaných ve stejném roce. Vědecké časopisy s vysokým I.F. mají obvykle vysokou hodnotu I.I. Většina časopisů pro buněčnou a molekulární biologii s I.F. nad 4 mají hodnoty I.I. > 1, zatímco ekologické časopisy s I.F. > 1,5 mají hodnoty I.I. < 0,4. Tento index trpí vzhledem k poločasu stejným nedostatkem jako I.F., ale ještě ve větší míře.
3. Průměrný ekologický či systematický časopis má užší záběr než průměrný časopis pro molekulární biologii. Je to proto, že zdůrazňují diverzitu přírody a méně se zabývají modelovými systémy a jednotnými technikami. Je méně potenciálních vědců, kteří užívají ekologické časopisy, než těch, kteří užívají genetické či biochemické časopisy, protože důraz na diverzitu přírody vede k dělení článků podle systémů či podle typů organizmů. Tato nerovnost by se mohla částečně napravit tak, že by se pro výpočet I.F. povolily ‘autocitace’ časopisem. Pro JVS by to znamenalo zhruba dvojnásobný impaktový faktor.
4. Dalším důsledkem specializace časopisů pro ekologii a biologii organizmů je to, že je méně hojně citovaných článků, např. o nových metodách či unifikujících mechanizmech. Je známo, že vysoká citovanost časopisu je působena jen několika těmito články. Relativně malý rozsah našeho oboru znamená, že žádné články nedosahují vysoké úrovně citovanosti. Časopisy jsou v našem oboru vyrovnanější než v oborech větších.

Shrneme-li, je ekologie a ještě více systematika jasně znevýhodněna kritérii používanými ISI pro výpočet I.F. Proč je vysoký impaktový faktor pro časopis tak důležitý? Je pro to několik souvisejících důvodů. Za prvé, mnoho vědců touží zasílat své nejlepší práce do časopisů s vysokým indexem citovanosti, jednak z prestižních důvodů, jednak pro jejich větší dosah. Za druhé, pro badatelské skupiny je důležité mít k dispozici časopisy s velkým impaktem, protože – jak jsme již ukázali nahoře – je v politice vědy stále běžnější, že se badatelské skupiny posuzují podle průměrného impaktu jejich časopisů. Nepříznivé posudky mají bezprostřední důsledky pro financování. Za třetí, a to je nejdůležitější, jsou do plošného srovnání zahrnuty celé disciplíny, a v některých zemích je politika rozdělování vládních organizací pro vědu určována “stavem impaktu″, s nutnými důsledky toho, že ekologie v některých zemích zakouší velký pokles financování. Je to alarmující situace vzniklá používáním nevhodných kritérií, která neprávem zvýhodňují některé disciplíny na úkor jiných.

Pokud se ekologům nepodaří přesvědčit ISI, aby změnil svá kritéria a způsob výpočtu, měli by zahájit koordinovanou akci ke zvýšení svého tlaku na ty, kteří rozhodují. Bez ohledu na to, zda se nám jako ekologům podaří přesvědčit ISI, aby změnil svá kritéria a způsob výpočtu, měli bychom uvažovat o koordinovaném úsilí, jak snížit užívání citační statistiky v rozvoji vědecké politiky.