Pravdivá robinsonáda?

Deník Roberta Druryho poprvé vyšel roku 1729. Je to napínavý, místy až neuvěřitelný příběh mladého námořníka, který se nešťastnou náhodou ocitl v zajetí ostrova Madagaskar.

Roku 1703 ztroskotala u jižních břehů Madagaskaru loď jménem Degrave. Posádka byla zmasakrována. Vyvázli jen nemnozí a ti se „ocitli v rukou barbarských domorodců“. Byl mezi nimi i patnáctiletý Drury, který pak prožil na ostrově více než 14 let a vrátil se do Anglie.

Takto se to líčí ve zmíněné knize. Již od počátku její existence se však vedou spory o pravdivost jejího základu. Někteří odborníci se například domnívají, že jde o dílo známého romanopisce Daniela Defoa, autora Robinsona Crusoa. Jiní soudí, že mohl knihu jen redigovat.

Druryho příběhy a pozorování života domorodých obyvatel, popisy mnoha podivuhodných rituálů, záznamy jejich zvyků a obyčejů a nesčetné další podrobnosti dělají z knihy unikátní zdroj etnografických informací. A řada etnografů také z „Druryho“ skutečně čerpá (některé drobnosti v článku o aloalo [Vesmír 77, 494, 1998/9] v něm také mají svůj původ). Jeho kniha má v literatuře o Madagaskaru doslova výsadní postavení. Bylo by proto poněkud smutné, kdyby se ukázalo, že jde o pouhou fikci.

V posledních sedmi letech působila na jihu Madagaskaru anglo-malgašská expedice vedená Mikem Parkerem Pearsonem. Snažila se zjistit, jak to doopravdy s Druryho příběhem na Madagaskaru bylo. Pearson se přiklání spíše k názoru, že celý příběh má reálný základ. „Pobývali jsme na stejných místech – u stejných řek a ve stejných horách – a sledovali jsme stejné zvyklosti, tradice a praktiky na stejných místech,“ říká. Jeho výprava nalezla také dvě děla a jiná expedice rovněž část zvonu. Vše pochází z lodi vyrobené v Anglii někdy mezi lety 1660 a 1750. Pearson soudí, že předměty pocházejí z plachetnice Degrave. (National Geographic 195, 1999/1; komentované vydání Druryho deníku z roku 1897)