Sluneční konstanta
| 5. 3. 1998 | Vesmír 77, 177, 1998/3
Pro sluneční konstantu je nutno užívat dnes již rozšířený název sluneční iradiance (viz rovněž Vesmír 69, 515, 1990/9). Toto náročné měření, prováděné různými typy dutinových radiometrů (pyrheliometrů), má v programu řada vědeckých satelitů. Hodnoty iradiance v minimech cyklu se pohybují kolem hodnoty 1364,7 W na m2, v maximu jsou více rozptýlené a pohybují se kolem 1366 W na m2 (J. Geophys. Res. 100 /A2/, 1667, 1995). Sluneční iradiance je velmi důležitým přirozeným faktorem v utváření a kolísání zemského klimatu.
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [66,01 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Ladislav Křivský
RNDr. Ladislav Křivský (*1925) vystudoval kosmickou fyziku a meteorologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Astronomickém ústavu AV ČR se zabýval výzkumem sluneční aktivity a efekty v meziplanetárním prostoru.
Doporučujeme
Temní architekti tání 
Linda Nedbalová, Lenka Procházková | 2. 2. 2026
Když si prohlížíte satelitní snímky grónského ledovcového štítu, místo oslnivě bílé plochy uvidíte rozsáhlé tmavé skvrny, pokrývající stovky...
Velký příběh malých rozdílů
Petr Slavíček, Ondřej Šráček | 2. 2. 2026
Prvky vzácných zemin se postupně staly klíčovou figurou v geopolitické šachovnici. V žebříčku British Geological Survey z roku 2015 mají nejvyšší...
Jak oddělit (téměř) neoddělitelné
Miloslav Polášek | 2. 2. 2026
Na kraji města Janesville v americkém Wisconsinu, uprostřed kukuřičných polí, stojí rozsáhlý areál firmy SHINE Technologies. V jedné z nenápadných...