Umělé pavoučí vlákno

Vezmeme-li si do ruky kteroukoliv knihu o pavoucích, určitě se v ní dočteme, jak úžasné a vzhledem ke svým vlastnostem nevídaně dokonalé vlákno dokáží pavouci vyrobit. Přestože je tak tenké, má síťové vlákno křižáka dvakrát větší pevnost v tahu než ocel, snese protažení až o 30 %. Kokonové vlákno dokonce o 46 %.

Jak se člověk učí od přírody a zkouší ji napodobovat, sní též o možnosti vyrobit uměle něco podobného. Dosud bez úspěchu. Zatím umí vyrábět jen umělá vlákna, ze kterých lze tkát ponožky či látku na košile nebo padáky, dělat rybářské vlasce atd. Což je ale jistě nezanedbatelný úspěch. Nejsou to vlákna ledajaká. Nyní se však zdá, že se ten pokus napodobit pavoučí vlákno snad přece jen již podařil, a to molekulárnímu biologovi Randymu Lewisovi z Univerzity ve Wyomingu (USA). Již před časem uspěl při pokusu rozlušit, jak je bílkovina vláken na molekulární úrovni stavěna. Později vtělil do bakterií gen vyvolávající její tvorbu. Ale získával jen jakousi beztvarou „pavoučí“ hmotu. Vlákna ne. Loni se však prý Lewisovi a jeho spolupracovníkům již zdařilo učinit i ten poslední krok. „Biotechnologicky“ získanou bílkovinu vyčistili a dostali do stavu, že ji mohli protlačovat uzounkými, jemnými jehlami. (Napodobovali v tom vlastně pavouky.) Tlakem se jim hmota za jehlami spojila tak, že začala vytvářet vlákno. Téměř již s vlastnostmi vlákna pavoučího! Uměle získané vlákno má být zatím pětkrát pevnější než ocel, dvakrát pružnější než nylon, odolné proti vodě a je možno jej vytáhnout až o 30 %. Lewis se domnívá, že by se dalo používat jako umělé šlachy nebo třeba při výrobě padákových šňůr. Je to skutečně ten „průlom“, na který se v této oblasti čekalo? (Science 270, 739, 1995)