Rypoši mluví nářečími

Afričtí hlodavci rypoši lysí (Heterocephalus glaber) opět překvapili. K pozoruhodným vlastnostem, k nimž patří odolnost proti palčivé bolesti, způsobené kyselinou, schonost dožít se vysokého věku a žít v prostředí chudém na kyslík, nyní vědecký tým z berlínského Centra molekulární medicíny Maxe Delbrücka přidal objev rozeznávání příslušníků vlastní kolonie s pomocí naučených rypoších nářečí.

Pramen

Barker A. J. et al.: Cultural transmission of vocal dialect in the naked mole-rat, Science, 2021, DOI: 10.1126/science.abc6588.

Rypoši lysí jsou eusociální zvířata. V jejich koloniích existuje přísná hierarchie, která ovlivňuje to, jak se hlodavci navzájem míjejí v tunelech. Jednotlivci také neustále cvrlikají – například proto, aby se navzájem pozdravili.
Snímek Colin Lewin

V průběhu milionů let života v podzemí rypoši lysí odvrhli vše, co spotřebovávalo jejich energii a nebylo nutné k přežití. To zahrnuje nejen ztrátu kožešiny, ale také zisk překvapivých schopností: Žijí ve velkých koloniích, nepociťují palčivou bolest, způsobenou kyselinou, zřídka trpí rakovinou, dožívají se extrémně vysokého věku (> 36 let) a mohou přežít dlouhodobý nedostatek kyslíku.
Snímek Felix Petermann, MDC

Ve volné přírodě žijí rypoši lysí výhradně v podzemních norách a tunelech v polosuchých oblastech východní Afriky. Hlodavci získávají veškerou vodu, kterou potřebují, prostřednictvím potravy, jako jsou podzemní hlízy rostlin.
Snímek Felix Petermann, MDC

Tým Gary Lewina z berlínského Centra molekulární medicíny Maxe Delbrücka zaznamenal celkem 36 190 pípnutí, vytvořených 166 jedinci ze sedmi kolonií rypošů z laboratoří v Berlíně a jihoafrické Pretorii. Akustické vlastnosti jednotlivých hlasových projevů analyzovali s pomocí počítačového algoritmu.
Snímek Felix Petermann, MDC

Počítačový algoritmus dokázal velmi spolehlivě zjistit, které cvrlikání pocházelo od kterého jednotlivého rypoše. Každý rypoš má tedy svůj vlastní osobitý hlas.
Snímek Felix Petermann, MDC