i
První skutečně modrá chryzantéma
| 30. 7. 2017„Kdepak Bretagne a Anastázie, ty jsou jen trochu do lila; ale Klára, pane, až mě jednou pokvete Klára, tak o ní bude mluvit celý svět.“ Ten okamžik, o němž psal Karel Čapek v povídce Modrá chryzantéma, právě nastal; 88 let po vydání ve sbírce Povídky z jedné kapsy.
Bájná modrá chryzantéma (v povídce zvaná Klára) už neroste jen kdesi v Čechách u železničního strážního domku ale také v laboratořích japonských genových inženýrů, kteří o něm informují ve vědeckém časopisu Science Advances (celý článek – anglicky). Přenosem pouhých dvou genů se jim podařilo vyšlechtit chryzantému, jejíž květy lze označit jako „plně modré“ i podle náročných kritérií stanovených věhlasnou britskou Royal Horticultural Society.
O autorovi
Jaroslav Petr
Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.

Doporučujeme
Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? 
Irena Jirků | 3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?
Jaroslav Petr | 3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu 
Přemysl Mácha, Karolína Pauknerová, Jan Toman, Jan Géryk, Ali Tanweer, Jan Krajhanzl, Daniel Sosna, Vojtěch Kessler | 3. 3. 2025
Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...