i
První skutečně modrá chryzantéma
| 30. 7. 2017„Kdepak Bretagne a Anastázie, ty jsou jen trochu do lila; ale Klára, pane, až mě jednou pokvete Klára, tak o ní bude mluvit celý svět.“ Ten okamžik, o němž psal Karel Čapek v povídce Modrá chryzantéma, právě nastal; 88 let po vydání ve sbírce Povídky z jedné kapsy.
Bájná modrá chryzantéma (v povídce zvaná Klára) už neroste jen kdesi v Čechách u železničního strážního domku ale také v laboratořích japonských genových inženýrů, kteří o něm informují ve vědeckém časopisu Science Advances (celý článek – anglicky). Přenosem pouhých dvou genů se jim podařilo vyšlechtit chryzantému, jejíž květy lze označit jako „plně modré“ i podle náročných kritérií stanovených věhlasnou britskou Royal Horticultural Society.
O autorovi
Jaroslav Petr
Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Doporučujeme
Lidské ucho v počítači 
Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček | 3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...
Deset let gravitačních vln
Ondřej Zelenka | 3. 11. 2025
Letos v září jsme oslavili 10 let od první přímé detekce gravitačních vln. Jejich zaznamenáním jsme nejen doplnili další dílek skládačky důkazů...
Horké vlny v měnícím se klimatu
Jan Kyselý, Ondřej Lhotka | 3. 11. 2025
Tent o příspěvek navazuje na článek Horké vlny v měnícím se klimatu: otazníky zůstávají (Vesmír 91, 28, 2012/1) a shrnuje aktuální stav poznatků...
















