i

Aktuální číslo:

2026/7

Téma měsíce:

Mapy

Obálka čísla

Krkavci mají smysl pro budoucnost

 |  17. 7. 2017

Smysl pro vnímání budoucnosti nám není vrozený, rozvíjí se až kolem věku dvou let a některé schopnosti plánování získáváme nejdříve ve věku čtyř až pěti let. Ještě donedávna platilo, že plánování budoucnosti je výlučně lidská schopnost, ale už asi deset let víme, že to tak není.

 

Že jsou schopni této rozumové schopnosti lidoopi není až tak překvapivé. Objev plánování u sojky západní (Aphelocoma californica) však před deseti lety překvapil. Znamená to, že tuto schopnost měli již poslední společní předci ptáků a savců před 320 miliony lety?

Biologové u sojky západní pozorovali schopnost ukládat potravu do jakéhosi meziskladu, pokud předpokládala, že jí druhý den ráno hrozí hlad. Dokázala dokonce přednostně ukládat ten druh potravin, u nichž by následujícího rána hrozilo vyšší riziko nedostupnosti.1) Tím podle autorů studie prokázaly schopnost plánovat budoucnost a budoucí zisk potravy upřednostnit před uspokojením okamžité motivace.

U části odborníků však od té doby přetrvává pochybnost, zda zjištěné schopnosti v případě ptáků považovat za prokázané. Tato skupina svou argumentaci staví na poukazu, že plánování pastvy či krmení není totéž co plánování v obecnějším slova smyslu.

Can Kabadayi a Mathias Osvath z univerzity ve švédském Lundu se rozhodli otestovat schopnost plánování na krkavcích velkých (Corax corax).2)

Video

Ve videu, které natočili autoři studie Can Kabadai a Mathias Osvath, je zřetelně vidět, jakým způsobem krkavec používá kámen k otevření zásobníku s pamlskem (granulí krmiva pro psy). 

 

Poznámky

1) Raby CR, Nature 2007, DOI: 10,1038/nature05575

2) Kabadai C., Osvath M.: Science 2017, DOI: 10.1126/science.aam8138

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie, Etologie

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Když bahno teče jako ledovec

Když bahno teče jako ledovec

Petr Brož  |  7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů

Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů uzamčeno

Jitka Močičková  |  7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Když mapa mluví

Když mapa mluví uzamčeno

Jan D. Bláha  |  7. 7. 2026
Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí,...