i

Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Čarodějná chemie

 |  8. 5. 2014

Každou sekundu vdechneme ohromné množství částic, které předtím proletěly kdo ví čím… Některé byly účastny výbušných reakcí v motorech aut či letadel, jiné vítr prohnal poblíž nevábných odpadků ležících na zemi. Když ohně při pálení čarodějnic vychrlí do ovzduší mnohonásobně více ultrajemných částic, než je běžné, co vlastně tyto částice vyprávějí o svém původu?

Předchozí anylýza (viz související článek ukazovala zejména počet částic v ovzduší na měřících místech a jejich rozptyl v atmosféře. Další analýza – s pomocí aerosolového hmotnostního spektrometru (AMS) – dává odpověď na otázku: co vlastně dýcháme?

 

Aerosol není sprej

Zatímco aerosol je pro řadu lidí obsah spreje na vlasy, v odborné terminologii je význam mnohem širší. Zahrnuje všechny miniaturní částečky pohybující se vzduchem, od pevných v podobě jemných částic popela a sazí, přes viry, bakterie, pyly, až po drobné kapénky olejů, či částic nesoucích pachy. Do aerosolu patří i vzdušná vlhkost v podobě mlhy či mraků.

Samotné „pálení čarodějnic“ se na chemickém složení, podobně jako na zvýšených počtech částic aerosolu, začíná projevovat 30. dubna zhruba kolem 21. hodiny, a to až pětinásobným nárůstem koncentrací organického aerosolu. Významně rostou rovněž koncentrace dalších složek atmosférického aerosolu – dusičnanů, draslíku a levoglukosanu, které spolehlivě signalizují spalování biomasy, především dřeva.

Kdyby v ohních hořelo pouze dřevo, nebyla by v měřeních tak vysoká koncentrace chlóru, a to i přesto, že některé dřeviny mohou rovněž obsahovat drobné množství tohoto prvku v podobě anorganických solí. Tak masivním zdrojem chlóru mohly být ropné produkty (např. plasty a zřejmě i pneumatiky), kterými lidé oheň krmili, až jeho koncentrace na košetické stanici významně narostla zejména v pozdějších hodinách jevu.

Odkud to k nám přiletělo?

Košetice je stanice umístěná v centru republiky, proto tu vliv pálení čarodějnic trvá tak dlouho. Ještě hodiny po tom, co uhasnou místní hranice, totiž přinášejí vzdušné proudy spaliny z ohňů při okrajích republiky. Jakmile přijdou vzdušné masy ze zahraničí, kde pálení čarodějnic neznají, jev ustane.

Porovnání hmotnostních koncentrací částic z čidel na celém území republiky ale odhaluje i regionální odlišnosti. Stanice Českého hydrometeorologického ústavu na Olomoucku, Ostravsku a Zlínsku totiž po celou noc z 30. dubna na 1. května neukazovaly tytéž anomálie, jako stanice české. Pouze nad jihomoravským krajem se koncenterace spalin z čarodějnic mírně zvedly. To vše odpovídá faktu, že na Moravě je zvyk pálení čarodějnic téměř neznámý.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Atmosféra, Ekologie a životní prostředí

O autorech

Vladimír Ždímal

Marek Janáč

Otakar Makeš

Jaroslav Schwarz

Petr Vodička

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes uzamčeno

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...