Vědci při práci

Ještě před 400 lety ibisové skalní (Geronticus eremita) hnízdili v severním podhůří Alp. Růst pytláctví v kombinaci s klimatickými změnami prostředí ale způsobil, že ptáci do těchto oblastí přestali létat. Helena Wehnerová je pro ibisy něčím, jako náhradní matkou. Je členkou rakouské ochranářské a výzkumné skupiny Waldrappteam, jejíž dobrovolníci vychovávají mladé ibisy, a tím se je snaží navrátit do míst, kde dříve žili. Ptáci díky vytvořenému poutu rádi následují své lidské pěstouny, kteří je každoročně vedou z Německa do zimovišť na jihozápadě Španělska a doufají, že se ptáci padesátidenní cestu, dlouhou 2800 kilometrů, naučí a obnoví své přirozené migrační zvyklosti.

Ptačí perspektiva hraje roli u dalšího oceněného snímku. Zachycuje výzkumnou loď se studenty Queen’s University v kanadském Kingstonu, odebírajícími roku 2021 vzorky vody z jezera Dog v provincii Ontario. Působivou barevnost snímku dodává dvojice sladkovodních sinic Microcystis aeruginosa a Dolichospermum flos-aquae, které jezero každoročně zamořují svou hnilobně páchnoucí biomasou. Vzorky odebrané vody obsahují environmentální DNA (eDNA), díky níž studenti zkoumají, jak sinice interagují s ostatními druhy v jezeře.