i

Aktuální číslo:

2026/6

Téma měsíce:

Odolnost

Obálka čísla

Pomůže mechorost zvýšit účinnost fotosyntézy?

 |  27. 4. 2026
 |  Vesmír 105, 248, 2026/5

Enzym ribulózabisfosfátkarboxyláza/oxygenáza (rubisco) má za sebou dlouhou evoluční historii. Jeho význam pro fixaci atmosférického oxidu uhličitého rostlinami, a tedy i pro výživu lidstva, je klíčový (Vesmír 102, 132, 2023/3). Pro zvýšení jeho karboxylační aktivity je významné, že mnohé mořské i sladkovodní řasy, ale také jedna skupina mechorostů, hlevíky (Anthocerotopsida), si v průběhu evoluce vytvořily ve svých fotosyntetizujících plastidech strukturu zvanou pyrenoid (Vesmír 95, 621, 2016/11). V pyrenoidu se hromadí hydrogenuhličitanové anionty a z nich se uvolňuje oxid uhličitý, který se tu dostává do kontaktu s hustě a pravidelně uspořádanými molekulami enzymu rubisco. Vysoká koncentrace oxidu uhličitého významně zvyšuje karboxylační aktivitu enzymu na úkor jeho aktivity oxygenační – je fixováno více uhlíku, finálně v podobě sacharidů. Zatím se nepodařilo přenést genetickou informaci pro vytvoření pyrenoidu ze zelených řas do vyšších, suchozemských rostlin.

Nyní se ukázalo jako nadějnější pokusit se o takový přenos z hlevíku (Anthoceros agrestis, viz obr. 1). Hlevíky jsou jediné suchozemské rostliny, které mají v chloroplastech pyrenoidy. Enzymatický komplex rubisco tvoří u recentních rostlin osm velkých a osm malých proteinových podjednotek. U hlevíku A. agrestis byla nalezena také neobvyklá isoforma malé podjednotky rubisco, která dostala jméno Rbcs-STAR. Její terminální proteinová doména z ní vyčnívá, oligomerizuje a s její pomocí se na sebe mohou vázat celé komplexy rubisco (obr. 1). Vzniká trojrozměrná struktura, podobná pyrenoidu řas. Genová exprese RbcS-STAR u modelové suchozemské rostliny Arabidopsis thaliana zřejmě dostačuje k indukci kondenzátů podobných pyrenoidu. Otevírá se tak možná cesta k vytvoření pyrenoidů také v chloroplastech zemědělských plodin. Tím by se u nich mohla zvýšit účinnost fotosyntézy a produkce biomasy.

Robison T. A. et al.: Science, 2026, DOI: 10.1126/science.aea0150

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie, Botanika
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jaromír Kutík

Doc. RNDr. Jaromír Kutík, CSc., (*1948) vystudoval fyziologii rostlin na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Jako emeritus se na této fakultě věnuje zejména rostlinné cytologii.
Kutík Jaromír

Doporučujeme

Příliš otevřené dveře

Příliš otevřené dveře

Jan Vevera  |  1. 6. 2026
Psychiatrie byla kdysi kritizována za to, že zavírá své dveře, a s nimi i pacienty za zdmi léčeben. Dnes čelí jinému problému – její dveře jsou...
Tranzistor na bázi bismutu

Tranzistor na bázi bismutu uzamčeno

Lukáš Tabery  |  1. 6. 2026
Cesta od třídimenzionálního planárního tranzistoru k dvoudimenzionálnímu a odtud zpět do tří dimenzí – k integraci M3D. Narůstající závislost...
Starý recept pro nové kosti

Starý recept pro nové kosti uzamčeno

Petr Pokorný, Adam Zabloudil  |  1. 6. 2026
Kovový implantát býval chápán jako trvalá výztuha těla: něco jako pevný nýt v mostní konstrukci. Moderní medicína však stále častěji hledá...