i

Aktuální číslo:

2026/7

Téma měsíce:

Mapy

Obálka čísla

Pomůže mechorost zvýšit účinnost fotosyntézy?

 |  27. 4. 2026
 |  Vesmír 105, 248, 2026/5

Enzym ribulózabisfosfátkarboxyláza/oxygenáza (rubisco) má za sebou dlouhou evoluční historii. Jeho význam pro fixaci atmosférického oxidu uhličitého rostlinami, a tedy i pro výživu lidstva, je klíčový (Vesmír 102, 132, 2023/3). Pro zvýšení jeho karboxylační aktivity je významné, že mnohé mořské i sladkovodní řasy, ale také jedna skupina mechorostů, hlevíky (Anthocerotopsida), si v průběhu evoluce vytvořily ve svých fotosyntetizujících plastidech strukturu zvanou pyrenoid (Vesmír 95, 621, 2016/11). V pyrenoidu se hromadí hydrogenuhličitanové anionty a z nich se uvolňuje oxid uhličitý, který se tu dostává do kontaktu s hustě a pravidelně uspořádanými molekulami enzymu rubisco. Vysoká koncentrace oxidu uhličitého významně zvyšuje karboxylační aktivitu enzymu na úkor jeho aktivity oxygenační – je fixováno více uhlíku, finálně v podobě sacharidů. Zatím se nepodařilo přenést genetickou informaci pro vytvoření pyrenoidu ze zelených řas do vyšších, suchozemských rostlin.

Nyní se ukázalo jako nadějnější pokusit se o takový přenos z hlevíku (Anthoceros agrestis, viz obr. 1). Hlevíky jsou jediné suchozemské rostliny, které mají v chloroplastech pyrenoidy. Enzymatický komplex rubisco tvoří u recentních rostlin osm velkých a osm malých proteinových podjednotek. U hlevíku A. agrestis byla nalezena také neobvyklá isoforma malé podjednotky rubisco, která dostala jméno Rbcs-STAR. Její terminální proteinová doména z ní vyčnívá, oligomerizuje a s její pomocí se na sebe mohou vázat celé komplexy rubisco (obr. 1). Vzniká trojrozměrná struktura, podobná pyrenoidu řas. Genová exprese RbcS-STAR u modelové suchozemské rostliny Arabidopsis thaliana zřejmě dostačuje k indukci kondenzátů podobných pyrenoidu. Otevírá se tak možná cesta k vytvoření pyrenoidů také v chloroplastech zemědělských plodin. Tím by se u nich mohla zvýšit účinnost fotosyntézy a produkce biomasy.

Robison T. A. et al.: Science, 2026, DOI: 10.1126/science.aea0150

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie, Botanika
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jaromír Kutík

Doc. RNDr. Jaromír Kutík, CSc., (*1948) vystudoval fyziologii rostlin na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Jako emeritus se na této fakultě věnuje zejména rostlinné cytologii.
Kutík Jaromír

Doporučujeme

Když bahno teče jako ledovec

Když bahno teče jako ledovec

Petr Brož  |  7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů

Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů uzamčeno

Jitka Močičková  |  7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Když mapa mluví

Když mapa mluví uzamčeno

Jan D. Bláha  |  7. 7. 2026
Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí,...