Hovězí nápady

Když Jane Goodallová poprvé popsala používání nástrojů šimpanzy, v odpovědi na převratný objev jí průkopník antropologie Louis Leakey napsal: „Nyní musíme změnit definici toho, co je nástroj, definici toho, co je člověk, nebo přijmout šimpanze jako lidi.“ Ironicky tak glosoval náhled na člověka jako na bytost postavenou „nad přírodu“ a propastně oddělenou od ostatních zvířat, čehož důkazem mělo mimo jiné být právě osvojení si výroby a používání nástrojů.

Dnes už víme, že používat nástroje umějí nejen šimpanzi, ale i další desítky druhů primátů, a kromě našich nejbližších příbuzných i další savci. Vydry používají oblázky k rozbíjení mušlí, delfíni zase mořské houby nasazené na čumáku při vyhledávání kořisti ukryté v písečném dně. Nástroje používají i někteří bezobratlí, jimž intuitivně přisuzujeme primitivnost. Z omylu nás vyvádějí například chobotnice, které si nosí kokosové skořápky jako mobilní úkryt. Samostatnou kapitolou je vynalézavost ptáků, zejména krkavcovitých a papoušků. Ti nástroje nejen používají, ale někteří zvládají i jejich výrobu. Inteligence ptáků je fascinující a v poslední době se jí věnují celé knihy. Téma je to pikantní i proto, že nás usvědčuje z přetrvávajícího podceňování kognitivních schopností ostatních živých tvorů (vzpomeňme rčení o ptačích mozečcích).

Nyní to vypadá, že budeme muset upravit i náš pohled na hospodářská zvířata. Rakouští vědci totiž popsali případ krávy Veroniky, která se sama naučila uchopit kartáč s násadou jazykem do tlamy tak, aby se mohla podrbat. Veronika navíc volí orientaci náčiní podle toho, kde ji svědí. Na hřbet přednostně používá stranu s kartáčem, pro spodní citlivou část těla zakulacený konec násady. Právě cílevědomý způsob použití nástroje s ohledem na zamýšlený účel řadí chování Veroniky na úroveň zmíněných primátů či krkavcovitých. Jakkoliv práce zatím popisuje chování jednoho konkrétního jedince, měla by minimálně obrátit více pozornosti ke kognitivním schopnostem (a potřebám) hospodářských zvířat.

Osuna-Mascaro A., Auerspergro A.: Current Biology 2026, DOI: 10.1016/j.cub.2025.11.059