Šest startovacích grantů ERC: od otroků po OLED displeje

Není to tak dávno, kdy jsme o každém novém grantu Evropské výzkumné rady pro vědce a vědkyně působící na českém území referovali jako o zcela mimořádné události. Ještě před patnácti lety byly ve všech kategoriích dohromady nanejvýš dva ročně. Od té doby se situace výrazně zlepšila, byť stále za řadou stejně velkých evropských zemí zaostáváme. V minulém čísle jsme psali o dvou pokročilých grantech, nyní přidáváme šest grantů startovacích (v průměrné výši 1,5 milionu eur na pět let), určených pro vědce do sedmi let od doktorátu.

Zuzana Hofmanová má vlastní výzkumnou skupinu v lipském Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii, ale grant ERC bude realizovat na Masarykově univerzitě, na níž má také vlastní tým, a letos v červenci se z Lipska přestěhovala do Brna.

Snímek MU, Radek Miča

Jeden z nich získala archeogenetička Zuzana Hofmanová z Masarykovy univerzity, rozhovor s ní si můžete přečíst v květnovém čísle (Vesmír 105, 254, 2026/5). Loni získala Cenu Neuron pro nadějné vědce a na svém kontě má jako korenspondenční autorka několik publikací v Nature a dalších předních časopisech. V projektu SLAVA se zaměří na obchod s otroky v raném středověku. Pomocí archeogenetických, biomolekulárních a antropologických metod bude se svým týmem zkoumat, odkud zotročení lidé pocházeli, kam byli převáženi, jak žili a jak významnou roli hrál obchod s otroky v tehdejší evropské společnosti a ekonomice. Její metody jí umožňují rozkrývat nejen obecné historické jevy, ale také individuální životní příběhy (o čemž se v rozhovoru také bavíme).

„Pramenů z tohoto období je obecně nedostatek a o lidech na okraji společnosti se píše ještě méně. Otroci navíc po sobě většinou nezanechali žádné předměty ze svých původních domovů. Jejich těla tak mohou být jedním z mála svědectví,“ říká Zuzana Hofmanová. Výzkum zahrne kosterní pozůstatky ze Španělska, Francie, Německa, Švédska a České republiky. Praha je podle některých interpretací historických pramenů považována za jeden z nejvýznamnějších, či dokonce za největší otrokářský trh tehdejší Evropy.

Ondřej Mrózek v Ústavu anorganické chemie AV ČR vyvíjí sloučeniny pro levnější a netoxické OLED displeje.

Snímek Ústav anorganické chemie AV ČR

Další tři granty putují do ústavů Akademie věd ČR. Ondřej Mrózek z Ústavu anorganické chemie AV ČR se v projektu LUMICA zaměří na vývoj luminiscenčních sloučenin pro levnější a netoxické displeje typu OLED, které se zatím neobjedou bez těžkých kovů. Nalezení funkční náhrady z běžně dostupných prvků může snížit závislost evropského průmyslu na kritických surovinách.

Hana Polášek-Sedláčková z Biofyzikálního ústavu AV ČR bude v projektu REWIRE zkoumat schopnost proteinů zajišťujících replikaci DNA pamatovat si, jak má tento proces probíhat. „Chceme ověřit, zda klíčové proteiny replikace DNA fungují jako jakési molekulární záložky, které buňce umožňují uchovat informaci o tom, jak správně kopírovat svou DNA,“ vysvětluje Hana Polášek-Sedláčková. Výzkum slibuje přispět k lepšímu pochopení regenerace tkání např. po poškození způsobeném radioterapií či chemoterapií.

Sociální antropoložka Hedwig Waters z Etnologického ústavu AV ČR bude v projektu MetWilds zkoumat fenomén „simulace divokosti“: experimenty napodobující přirozená stanoviště rostlin využívaných tradiční čínskou medicínou. Cílem těchto snah je získat v umělých podmínkách rostliny s vlastnostmi nerozlišitelnými od těch rostoucích divoce. Těm totiž zákazníci dávají přednost, ale rychle rostoucí odvětví přírodní ekosystémy rychle vyčerpává.

Ze dvou grantů se těší také Univerzita Karlova. Literární vědkyně Petra Johana Poncarová z Filozofické fakulty UK se v projektu NUDGERS bude věnovat uživatelům minoritních jazyků, kteří se tyto jazyky naučili, aniž by k nim měli rodinnou vazbu. Na příkladu bretonštiny, irštiny, kornštiny, manštiny, skotské gaelštiny a velštiny se pokusí lépe porozumět tomu, jak tito noví uživatelé ovlivnili šíření malých jazyků a kultur.

Teoretický informatik Ian William Mertz z Matematicko-fyzikální fakulty UK se v projektu STRAPS zabývá fungováním počítačové paměti. Programy k výpočtům obvykle využívají volnou paměť. Obor tzv. katalytických výpočtů zkoumá, zda si programy mohou dočasně „vypůjčit“ již obsazenou paměť, pokud po dokončení práce obnoví původní data. Cílem projektu je propojit katalytické výpočty s tradičním studiem algoritmů s omezenou pamětí.