Nenápadný nástupce Hubbleova teleskopu

Když koncem roku 2021 odstartovala raketa Ariane 5 s teleskopem Jamese Webba, byla tato americko-evropsko-kanadská observatoř označována za nástupce Hubbleova teleskopu. Nenahradila jej, oba teleskopy se doplňují. Letos 30. srpna se na raketě Falcon Heavy vydal do vesmíru další teleskop – Nancy Grace Roman,¹⁾ byl provázen menší pozorností a fanfárami. Ani on Hubbleův teleskop ve všech úlohách nenahradí, ale označení „nástupce Hubblea“ si rozhodně zaslouží.

Vesmírný dalekohled Nancy Grace Roman zabalený do ochranného krytu před připojením k raketě SpaceX Falcon Heavy.

Snímek NASA, Sydney Rohde (Rocz)

Za jeho vznikem stojí nezvyklý dárek. V roce 2011 dostala NASA dvojici optických sestav od Národního úřadu vojenského kosmického zpravodajství NRO, který provozuje americké špionážní družice. Sestavy byly určené k pozorování Země a jejich hlavní zrcadla mají stejně jako Hubbleovo průměr 2,4 metru. Jednu NASA využila pro chystaný projekt WFIRST – infračervený dalekohled se širokým zorným polem, v roce 2020 přejmenovaný na teleskop Nancy Grace Roman.

NASA nechala optickou sestavu upravit pro astronomii a kolem ní navrhla vědeckou observatoř. Ta nese dva přístroje. Prvním je kamera WFI (Wide Field Instrument) s rozlišením přibližně 300 megapixelů. Nabídne podobně ostré snímky jako Hubbleův teleskop, ale pokryje najednou nejméně stokrát větší plochu oblohy. Její přehlídky mají prostudovat více než miliardu galaxií a odhalovat vzdálené supernovy. Mise může studiem rozložení galaxií a rozpínání vesmíru přispět porozumění temné energii a temné hmotě. Zkoumat má také supermasivní černé díry a mohla by odhalit i hypotetické primordiální černé díry.

Druhým přístrojem je koronograf CGI, který má ověřit technologie pro přímé pozorování exoplanet. K potlačení světla mateřské hvězdy využívá kombinaci masek a deformovatelných zrcadel. Zkušenosti pomohou při vývoji kosmického dalekohledu Habitable Worlds Observatory.

Observatoř bude pracovat na dráze kolem bodu L2 soustavy Slunce-Země a denně odesílat na Zemi přibližně 1,4 terabajtu vědeckých dat. Vědecký provoz má začít v lednu 2027, na začátek roku NASA plánuje i zveřejnění prvních snímků.