Praha je na 282. místě mezi akademickými městy
| 5. 1. 2026Sestavování žebříčků vysokých škol má celkem dlouhou tradici. Řazení univerzit známé jako Times Higher Education World University Rankings má své kořeny už v roce 2004. I v jeho loňském vydání je na první pozici Oxfordská univerzita, zatímco Univerzita Karlova je zařazena v kolektivní skupině od 401. do 500. místa (ve které se už přesné pořadí neurčuje). Mezi jednotlivými žebříčky však může existovat značný rozptyl. Tak např. v tzv. Leidenském řazení figuruje UK na pěkném 200. místě.
Nyní se ale objevil i jiný typ žebříčků, totiž podobné řazení světových akademických měst podle jejich významu a výkonu. Připomíná to dřívější řazení měst podle jejich ekonomického vlivu ve světovém měřítku, kde samozřejmě figurují New York, Londýn, Tokio či Paříž. A nyní databáze ONE Research Community přistoupila k podobnému řazení světových center vědy, výzkumu a vzdělanosti. K tomu slouží řada parametrů, které mají umožňovat poměření vědeckovýzkumné produktivity. V podstatné míře zde samozřejmě jde o práce publikované ve vědeckých časopisech pod adresami institucí sídlících v příslušném městě, tedy nejen univerzit. Tato databáze podchycuje publikační aktivity více než 18 milionů výzkumníků. Zahrnuty jsou i mezinárodní spolupráce a patenty.
V první desítce, po Londýně na místě prvém, postupně následují: Cambridge (Massachusetts, USA), Hong Kong, Amsterdam, Melbourne, Sydney, Oxford, Adelaide, Boston, a britská Cambridge. V tomto žebříčku měst podle akademického výkonu je Praha zařazena na 282. místě. Do jejích výstupů a významu samozřejmě přispívá nejen UK, ale i pražské ústavy Akademie věd, a ovšem také další výrazně produktivní vysoké školy, jako jsou ČZU, ČVUT nebo VŠCHT. Databáze pro Prahu uvádí 718 zahrnutých institucí, počet autorů s pražskou adresou je kolem třiceti tisíc a celkový počet jejich uvažovaných prací je kolem 430 tisíc. V seznamu najdeme i na tucet dalších měst z ČR jako: 582. Brno, 703. Olomouc, 738. České Budějovice, 1094. Ostravu. Pozice Prahy vyznívá příznivě ve srovnání s dalšími významnými akademickými centry středoevropského regionu: 408. Budapešť, 445. Varšava, 662. Bratislava.
Ke stažení
článek ve formátu pdf [353,35 kB]






















