i
Model bakteriálního dělení
| 1. 9. 2025 | Vesmír 104, 493, 2025/9
Buněčná stěna bakterií je častým cílem antibiotik. Při buněčném dělení probíhá enzymatické štěpení a opětovné síťování peptidoglykanu, protože se mezi dceřinými buňkami musí vytvořit přepážka. Detailům této remodelace příliš nerozumíme. Matematici z Matematicko-fyzikální fakulty UK vytvořili ve spolupráci se zahraničními kolegy jednoduchý mechanochemický model, který změny v uspořádání peptidoglykanu v buněčné stěně bakterie Escherichia coli popisuje. Vychází z toho, že remodelace je řízena změnami tlaku uvnitř dělící se buňky. Změnou dvou parametrů modelu lze sledovat vliv různých mutací na tvorbu přepážky a hledat potenciální cíle pro nové typy terapií.
Pelech P. et al.: Proc. Natl. Acad. Sci. U.S.A., 2025, DOI: 10.1073/pnas.2424441122
Ke stažení
článek ve formátu pdf [599,26 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Bakteriologie
RUBRIKA: Nádech–výdech
O autorovi
Ondřej Vrtiška
Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Doporučujeme
Jakou barvu má vesmír
Soňa Ehlerová | 2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů 
Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny
Martin Soukup | 2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...









