i

Aktuální číslo:

2026/11

Téma měsíce:

Černá a bílá

Obálka čísla

Ať shoří!

 |  1. 9. 2025
 |  Vesmír 104, 494, 2025/9

Kdybychom chtěli informovat o všech krocích současné americké federální administrativy, které ovlivňují americkou vědu (a zprostředkovaně vědu v globálním měřítku), zaplnili bychom těmito zprávami celý časopis. A než by se stihl dostat z tiskárny ke čtenářům, polovina věcí by byla stejně jinak, protože snad ani Donald Trump večer neví, jaké rozhodnutí učiní ráno. Omezujeme se proto na „výběr z hroznů“, viz také citát.

První pokus o vypuštění satelitu OCO (Orbiting Carbon Observatory) v roce 2009 nevyšel, sonda se zřítila do moře. Od roku 2014 ale na oběžné dráze pracuje OCO-2 a o pět let později ji doplnila OCO-3, připojená k Mezinárodní vesmírné stanici. Obě observatoře podobně jako japonský GOSAT měří s vysokou přesností koncentrace CO2 v atmosféře a intenzitu fotosyntézy v přírodních i agrárních ekosystémech. Dovedou odhalit i neregistrované lokální zdroje CO2, měří emise z tajícího permafrostu, pomáhají vyhodnotit vliv lesních požárů. Farmáře varují před hrozící neúrodou. Ta ostatně zajímá i vlády, protože v jejím důsledku hrozí hladomory a migrační vlny...

Vědci, kteří data z OCO využívají, se nyní obávají, že jsou obě observatoře ohroženy, protože na ně v příštím rozpočtu nebudou peníze. NASA sice nevydala žádné oficiální prohlášení, ale naznačují to četná svědectví jejích spolupracovníků. Jednoho se například zaměstnanci NASA začali tajemně vyptávat na věci, které je mohly zajímat jen v případě, že plánují mise OCO ukončit. Vývoj obou satelitů vyšel na 750 milionů dolarů, roční náklady se pohybují jen okolo 15 milionů, ale efektivní využití finančních prostředků zjevně není rozhodující faktor. Pokud se obavy potvrdí, přinejmenším OCO-2 shoří v atmosféře. Financování OCO-3 by mohly převzít soukromé společnosti či univerzity – NASA v tomto směru už dříve zjišťovala možnosti.

Škrty hrozí pro nadcházející fiskální rok, který začíná letos 1. října. Financování misí schvaluje Kongres a demokratičtí zákonodárci už informovali NASA, že Bílý dům překračuje své pravomoci, pokud se snaží mise ukončit – ať už je jeho motivací snaha šetřit bez ohledu na dlouhodobé důsledky, nebo přímá sabotáž klimatického výzkumu. Boj o OCO je tedy i sporem o kompetence a o to, jak daleko na (či za) hranu zákona může federální vláda ve svých rozhodnutích zajít – pro současné Spojené státy nic nového.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...