„Trpěli jsme stejně jako Židé“

Podle průzkumu agentury NMS Market Research z roku 2022 u nás ví o židovském holokaustu 90 % dotazovaných starších 15 let. Podobný průzkum ohledně romského holokaustu neznám a těžko říct, jaké by byly odpovědi. Za komunismu se o něm nemluvilo, ale i dnes je snazší jeho rozsah i význam zpochybňovat. Nejčastěji se vybaví kontroverze ohledně nejvýznamnějšího pamětního místa romského holokaustu v Čechách, bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku, kde byli internováni čeští Romové. Podle exprezidenta Václava Klause to byl, stručně řečeno, „cikánský tábor“ pro ty, kdo nechtěli pracovat, tedy pro „nepřizpůsobivé“, a proto ho nelze považovat za koncentrační. Vepřín stál na jeho místě od sedmdesátých let minulého století; snahy o jeho odstranění trvaly až do roku 2018.

Ari Joskowicz: Déšť popela (Romové, Židé a holokaust). Lidové Noviny, Praha 2025, 280 s., ISBN 978-1805302872

Komunistický režim utrpení Romů marginalizoval, je samotné se snažil násilně asimilovat, potlačit jejich identitu a využít je všude tam, kde chyběli po odsunutých Němcích pracovníci v dělnických profesích. I to je jednou z příčin, proč jsme mezi zeměmi, kde se anticikanismus projevuje nejsilněji, na čelném místě.

Právě proto si musíme připomínat, že i Romové byli obětí rozsáhlé genocidy, a paralela s genocidou Židů se k tomu přirozeně nabízí. Složitými vztahy a často protichůdnými zájmy obou etnik při úsilí o mezinárodní uznání holokaustu a o dosažení spravedlnosti se zabývá Ari Joskowicz v knize Déšť popela. Autor, jehož prarodiče z obou stran prošli koncentračními tábory, přednáší na Vanderbildtově univerzitě v Nashvillu (USA) a věnuje se historii evropského židovstva, především holokaustu s přihlédnutím k minoritám.

Kontext knihy ukazuje, jak náročná byla poválečná obnova světa. Definice nových právních pojmů jako zločiny proti lidskosti nebo genocida, uznání bolesti obětí, znovuzískání důstojnosti a zajištění, aby svět byl napříště bezpečnější, to vše vyžadovalo mezinárodní spolupráci, kterou však poválečné rozdělení světa komplikovalo. Právní systémy zemí sovětského bloku se soustředily na kolektivní pohled. Proto nás také Joskowiczova kniha provádí pouze tím, jak se s uznáním holokaustu, židovského i romského, vypořádávala západní Evropa, zejména západní Německo, ovšem s vydatnou pomocí USA.