Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025
i

Aktuální číslo:

2025/10

Téma měsíce:

(Ne)pozornost

Obálka čísla

„Trpěli jsme stejně jako Židé“

 |  7. 7. 2025
 |  Vesmír 104, 480, 2025/7

Podle průzkumu agentury NMS Market Research z roku 2022 u nás ví o židovském holokaustu 90 % dotazovaných starších 15 let. Podobný průzkum ohledně romského holokaustu neznám a těžko říct, jaké by byly odpovědi. Za komunismu se o něm nemluvilo, ale i dnes je snazší jeho rozsah i význam zpochybňovat. Nejčastěji se vybaví kontroverze ohledně nejvýznamnějšího pamětního místa romského holokaustu v Čechách, bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku, kde byli internováni čeští Romové. Podle exprezidenta Václava Klause to byl, stručně řečeno, „cikánský tábor“ pro ty, kdo nechtěli pracovat, tedy pro „nepřizpůsobivé“, a proto ho nelze považovat za koncentrační. Vepřín stál na jeho místě od sedmdesátých let minulého století; snahy o jeho odstranění trvaly až do roku 2018.

Komunistický režim utrpení Romů marginalizoval, je samotné se snažil násilně asimilovat, potlačit jejich identitu a využít je všude tam, kde chyběli po odsunutých Němcích pracovníci v dělnických profesích. I to je jednou z příčin, proč jsme mezi zeměmi, kde se anticikanismus projevuje nejsilněji, na čelném místě.

Právě proto si musíme připomínat, že i Romové byli obětí rozsáhlé genocidy, a paralela s genocidou Židů se k tomu přirozeně nabízí. Složitými vztahy a často protichůdnými zájmy obou etnik při úsilí o mezinárodní uznání holokaustu a o dosažení spravedlnosti se zabývá Ari Joskowicz v knize Déšť popela. Autor, jehož prarodiče z obou stran prošli koncentračními tábory, přednáší na Vanderbildtově univerzitě v Nashvillu (USA) a věnuje se historii evropského židovstva, především holokaustu s přihlédnutím k minoritám.

Kontext knihy ukazuje, jak náročná byla poválečná obnova světa. Definice nových právních pojmů jako zločiny proti lidskosti nebo genocida, uznání bolesti obětí, znovuzískání důstojnosti a zajištění, aby svět byl napříště bezpečnější, to vše vyžadovalo mezinárodní spolupráci, kterou však poválečné rozdělení světa komplikovalo. Právní systémy zemí sovětského bloku se soustředily na kolektivní pohled. Proto nás také Joskowiczova kniha provádí pouze tím, jak se s uznáním holokaustu, židovského i romského, vypořádávala západní Evropa, zejména západní Německo, ovšem s vydatnou pomocí USA.

Nyní vidíte 31 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Veronika Maxová

PhDr. Veronika Maxová vystudovala angličtinu a češtinu na FFUK v Praze. Několik let angličtinu vyučovala, pak pracovala převážně jako novinářka a redaktorka. V současné době je vedoucí Drogového informačního centra občanského sdružení SANANIM.

Doporučujeme

Zadání testu z titulní strany

Zadání testu z titulní strany

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Na titulní straně říjnového Vesmíru jsme otiskli Bourdonův test setrvalé pozornosti, známý také jako Bourdonův-Wiersmův test. Jde o tradiční...
Vypravěč velkých příběhů

Vypravěč velkých příběhů

Ondřej Vrtiška  |  29. 9. 2025
Je Jan Černý spíše imunolog, nebo buněčný biolog? Sám o sobě raději mluví obecněji jako o přírodovědci, do menších škatulek se nevejde. Stejně...
Když dva vidí totéž, není to vždy totéž

Když dva vidí totéž, není to vždy totéž uzamčeno

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Slavný citát, připisovaný polskému básníkovi Stanislawu Jerzy Lecovi a zhudebněný Ivo Jahelkou, říká, že seno voní jinak koním a jinak...