Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Obdivuhodné výsledky vakcinace

 |  Vesmír 104, , 2025/7

Kdybychom sestavovali pomyslný žebříček nejdůležitějších kroků v historii péče o lidské zdraví, na stupních vítězů by se pravděpodobně přetlačovala hygienická opatření (včetně dostupnosti pitné vody), antibiotika a vakcinace. Bez ohledu na pořadí našich vítězů se odborníci shodnou na tom, že očkování zachránilo nespočet životů. Kolik ale přesně? To se pokusila zodpovědět nová studie v časopise Lancet.

Autoři studie využili výročí 50 let Imunizačního programu, který pod záštitou WHO zahájily členské státy v roce 1974. Vzali v potaz očkování proti čtrnácti patogenům, z nichž nejpodstatnější byly spalničky, tetanus, černý kašel a tuberkulóza. S využitím více než dvou desítek již publikovaných, a tedy ověřených matematických modelů odhadli vývoj počtu úmrtí v hypotetickém scénáři bez dostupného očkování. Výsledky jsou vskutku ohromující.

Vakcinace zabránila celkově 154 milionům úmrtí, z nichž 146 milionů připadá na děti mladší pěti let a z toho 101 milionů na kojence do jednoho roku. Každý, kdo přežil díky očkování, tak v průměru získal 66 let života navíc. Autoři dále odhadli, že Imunizační program měl čtyřicetiprocentní podíl na snížení kojenecké úmrtnosti. K tomu je nutné připočíst i podstatné ekonomické benefity nepřímo související s odvrácením nemocí, jako je pravidelnější účast na školní výuce, menší zátěž pro zdravotní systém v dospělosti v důsledku dlouhodobých následků infekčního onemocnění a podobně.

Co by si mohl z těchto čísel odnést každý z nás, kromě obdivu nad úspěchy vakcinace? Nejlepší je nemocem předcházet. To nám budiž inspirací pro boj s „epidemiemi“ 21. století, civilizačními chorobami. Zatím nemáme (až na výjimky) účinná očkování proti obezitě, rakovině ani cukrovce, prevence spočívá v chování každého z nás.

Shattock A. J. et al.: Lancet, 2024, DOI: 10.1016/S0140-6736(24)00850-X

Wahl B., Pitzer V. E.: Lancet, 2024, DOI: 10.1016/S0140-6736(24)00982-6

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jaromír Novák

Mgr. Ja romír Novák (*1994) vystudoval imunologii a nyní pokračuje v postgraduálním studiu v oboru molekulární biologie, genetiky a virologie na PřF UK. Aktuálně se věnuje výzkumu bioenergetiky nádorů v Biotechnologickém ústavu AV ČR v laboratoři molekulární terapie pod vedením prof. Jiřího Neužila. Zde pracuje na mechanismu mitochondriálního transferu v nádorech a roli proteinu Miro1, zejména s využitím pokročilých metod světelné a elektronové mikroskopie a obrazové analýzy.

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....