FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026

Aktuální číslo:

2026/2

Téma měsíce:

Prvky vzácných zemin

Obálka čísla

Obdivuhodné výsledky vakcinace

 |  Vesmír 104, , 2025/7

Kdybychom sestavovali pomyslný žebříček nejdůležitějších kroků v historii péče o lidské zdraví, na stupních vítězů by se pravděpodobně přetlačovala hygienická opatření (včetně dostupnosti pitné vody), antibiotika a vakcinace. Bez ohledu na pořadí našich vítězů se odborníci shodnou na tom, že očkování zachránilo nespočet životů. Kolik ale přesně? To se pokusila zodpovědět nová studie v časopise Lancet.

Autoři studie využili výročí 50 let Imunizačního programu, který pod záštitou WHO zahájily členské státy v roce 1974. Vzali v potaz očkování proti čtrnácti patogenům, z nichž nejpodstatnější byly spalničky, tetanus, černý kašel a tuberkulóza. S využitím více než dvou desítek již publikovaných, a tedy ověřených matematických modelů odhadli vývoj počtu úmrtí v hypotetickém scénáři bez dostupného očkování. Výsledky jsou vskutku ohromující.

Vakcinace zabránila celkově 154 milionům úmrtí, z nichž 146 milionů připadá na děti mladší pěti let a z toho 101 milionů na kojence do jednoho roku. Každý, kdo přežil díky očkování, tak v průměru získal 66 let života navíc. Autoři dále odhadli, že Imunizační program měl čtyřicetiprocentní podíl na snížení kojenecké úmrtnosti. K tomu je nutné připočíst i podstatné ekonomické benefity nepřímo související s odvrácením nemocí, jako je pravidelnější účast na školní výuce, menší zátěž pro zdravotní systém v dospělosti v důsledku dlouhodobých následků infekčního onemocnění a podobně.

Co by si mohl z těchto čísel odnést každý z nás, kromě obdivu nad úspěchy vakcinace? Nejlepší je nemocem předcházet. To nám budiž inspirací pro boj s „epidemiemi“ 21. století, civilizačními chorobami. Zatím nemáme (až na výjimky) účinná očkování proti obezitě, rakovině ani cukrovce, prevence spočívá v chování každého z nás.

Shattock A. J. et al.: Lancet, 2024, DOI: 10.1016/S0140-6736(24)00850-X

Wahl B., Pitzer V. E.: Lancet, 2024, DOI: 10.1016/S0140-6736(24)00982-6

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jaromír Novák

Mgr. Ja romír Novák (*1994) vystudoval imunologii a nyní pokračuje v postgraduálním studiu v oboru molekulární biologie, genetiky a virologie na PřF UK. Aktuálně se věnuje výzkumu bioenergetiky nádorů v Biotechnologickém ústavu AV ČR v laboratoři molekulární terapie pod vedením prof. Jiřího Neužila. Zde pracuje na mechanismu mitochondriálního transferu v nádorech a roli proteinu Miro1, zejména s využitím pokročilých metod světelné a elektronové mikroskopie a obrazové analýzy.

Doporučujeme

Vítěz bere vše

Vítěz bere vše uzamčeno

Marek Janáč  |  25. 2. 2026
„Pokud by k nějaké kombinaci prudkého rozvoje schopností systémů umělé inteligence a průmyslu došlo kupříkladu jen v Číně, dostal by se zbytek...
Od kuriozit k Nobelově ceně

Od kuriozit k Nobelově ceně uzamčeno

Jan Demel  |  25. 2. 2026
O existenci porézních materiálů nemá většina lidí velké povědomí, ačkoliv je všichni běžně používáme – například pytlíček se silikagelem v krabici...
O slepici a vejci polární půdy

O slepici a vejci polární půdy uzamčeno

Miloslav Devetter  |  24. 2. 2026
Polární krajina je nahá. Jen místy je cudně přikryta chomáči nízké vegetace a na kopcích s bílými čepicemi ledovců. Je impozantní, je vyzývavá, je...