Vegetativní elektronová mikroskopie

„Není vůbec jisté, co se stane s vegetativní buněčnou stěnou po uvolnění spory,“ napsal v roce 1959 v článku o buněčné stěně bakterií rodu Bacillus v časopise Bacteriological Reviews jistý R. E. Strange.¹⁾ O pár řádků dál popisoval, jak jiný mikrobiolog působil na spory lytickými enzymy a „zkoumal jejich efekt prostředky elektronové mikroskopie“. O několik desítek let později se Strangeova článku chopily společnosti, které digitalizovanými texty všeho druhu krmí internetové databáze a učí na nich jazykové modely. Článek je dostupný v pdf s dvousloupcovou sazbou, díky čemuž se slova „vegetative“ a „electron microscopy“ dostala na jeden řádek a do zdánlivého těsného sousedství. Počítač text přečetl jako jednosloupcový, tak se zrodilo slovní spojení „vegetative electron microscopy“. A to nyní žije vlastním životem.

Google Scholar ho nachází v deseti vědeckých článcích. Jedním z nich je původní Strangeův, protože i Google pracuje se špatně interpretovaným souborem pdf. Zbylých devět pochází převážně od íránských a v jednom případě indických autorů. Kvalita článků je povětšinou pochybná, v jednom případě se dokonce zdá, že jeho autoři použili náhodný generátor slov. Zpravidla se v nich píše, že vědci něco zkoumali pomocí „vegetativní elektronové mikroskopie“ – v jednom případě má neexistující metoda dokonce vlastní podkapitolu. Jeden z článků byl už stažen, k dalšímu (v časopise vydávaném problematickým vydavatelstvím MDPI) autoři vydali opravu a slovo „vegetativní“ nahradili slovem „skenovací“.

Je to další příklad jevu, na který upozorňujeme pravidelně: kvalita nemalé části dnešní nadprodukce vědeckých článků je katastrofální. Mnohé nejspíš po sobě (či po umělé inteligenci) nečetli ani autoři, natož editoři, recenzenti nebo nedej bože řadoví čtenáři.