Temná záře nad Paranalem

Observatoři Paranal v Chile hrozí zářná budoucnost. Doslova. AES Andes, dceřiná společnost americké energetické společnosti AES Corporation, se ve vzdálenosti několika kilometrů od observatoře chystá vybudovat mohutný průmyslový komplex INNA pro produkci zeleného vodíku. Energii pro elektrolýzu vody by dodávaly větrné elektrárny.

Evropská jižní observatoř (ESO), která astronomická zařízení na Paranalu provozuje, nyní vypracovala technickou analýzu dopadů takového projektu. Modely simulující důsledky světelného znečištění přinesly alarmující výsledky. Nad teleskopem VLT by se jas oblohy kvůli osvětlení průmyslového komplexu zvýšil o 35 % a nad soustavou Čerenkovových teleskopů (CTAO-South) nejméně o 55 %. Tato čísla by přitom platila za předpokladu, že AES Andes zvolí nejšetrnější možné řešení, což není jisté.

Kometa C/2024 G3 (ATL AS) nad observatoří Paranal.

Snímek F. Millour, ESO

„Světlejší obloha výrazně omezí naši schopnost přímo detekovat exoplanety podobné Zemi, pozorovat slabé galaxie a sledovat asteroidy, které by mohly znamenat naši planetu ohrozit,“ říká Itziar de Gregorio-Monsalvo, zástupce ESO v Chile.

Ale nejde jen o světelné znečištění. Další problémy by přinesly vzdušné turbulence způsobené provozem větrných elektráren, prach sedající na optické části teleskopů a otřesy země, na které je zejména interferometr VLT extrémně citlivý.

Paranal byl přitom pro vybudování observatoří vybrán právě proto, že tato oblast pouště Atacama patří díky své odlehlosti k nejtemnějším místům na Zemi a tamní atmosféra je díky vysoké nadmořské výšce velmi stabilní. ESO se proto snaží dosáhnout přemístění plánovaného komplexu INNA do jiné, vzdálenější lokality.