Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Může za kyslík v atmosféře vulkanismus?

 |  5. 5. 2025
 |  Vesmír 104, 272, 2025/5

Dnešní zemská atmosféra obsahuje přibližně 21 % kyslíku – ale nebylo tomu tak vždy. Zásadní zlom nastal před asi 2,5 miliardami let během tzv. velké oxidační události (Great Oxygenation Event, GOE), kdy se masivně rozšířily mikroorganismy využívajících oxygenní fotosyntézu (Vesmír 96, 85, 2017/2). Nový článek autorů z Tokijské univerzity však naznačuje, že hlavní roli ve spuštění tohoto procesu mohl sehrát vulkanismus. Ten totiž ještě před samotnou GOE způsobil několik epizodických „závanů“ (whiffs) kyslíku, a tím připravil půdu pro pozdější dramatickou změnu.

Japonský tým vytvořil numerický model propojující geologické, chemické a biologické procesy v období pozdního archaika (před 3 až 2,5 miliardami let). V té době probíhaly mohutné sopečné erupce, které do atmosféry uvolňovaly velké množství oxidu uhličitého. To vedlo ke globálnímu oteplení, které následně urychlilo zvětrávání hornin na pevnině. Do oceánů se tak ve velkém množství začaly dostávat živiny, zejména fosfor, což podpořilo rozvoj sinic a vzestup koncentrace kyslíku. Jakmile se zásoba živin vyčerpala, množství fotosyntetizujících organismů během několika milionů let opět pokleslo a s ním i koncentrace kyslíku.

Model ukazuje, že geochemická rovnováha byla v tomto období vývoje Země nestabilní a blížila se k bodu zlomu, který byl nakonec překročen v době GOE. Jak dokládají geologické záznamy, tyto krátkodobé „závany“ kyslíku se v pozdním archaiku objevovaly opakovaně. Ostatní organismy tak dostaly příležitost se na růst koncentrace kyslíku postupně adaptovat. Výrazný nárůst kyslíku tedy nebyl dílem pouze fotosyntetizujících mikroorganismů, ale výsledkem složité interakce mezi biosférou a geosférou.

Watanabe Y. et al.: Commun. Earth Environ., 2025, DOI: 10.1038/s43247-025-02090-x

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie, Chemie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jan Havlík

RNDr. Jan Havlík, Ph.D., (*1985) vystudoval anorganickou chemii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Během doktorského studia se zabýval výzkumem nanodiamantů v ÚOCHB AV ČR. Nyní se na Vysoké škole chemicko‑technologické v Praze věnuje přípravě budoucích učitelů chemie, péči o talentovanou mládež a popularizaci vědy. Jeho vášní je pořizování si nových knih, které se pak zpravidla nepřečtené hromadí všude v jeho okolí.
Havlík Jan

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.