Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025
i

Aktuální číslo:

2025/10

Téma měsíce:

(Ne)pozornost

Obálka čísla

Dřevěné mrakodrapy

 |  5. 5. 2025
 |  Vesmír 104, 312, 2025/5

Nejvyšší člověkem postavené stavby jsou takové, které se přibližují, doslova drápou, k mrakům – mrakodrapy. Nepřekvapuje, že jejich nosné systémy jsou založeny na moderních technologiích. Může jeden z nejstarších materiálů také obstát?

Mrako drap se běžně definuje jako obyvatelná stavba, která dosahuje výšky alespoň 100 m. Během 20. století se mrakodrapy staly běžnou součástí horizontů našich největších měst a narazíme na ně na všech kontinentech kromě Antarktidy. Jako první zdokumentovaná budova vyšší než 100 m se uvádí radnice ve Filadelfii, postavená již v roce 1894; nejvyšším současným mrakodrapem je potom známý Burdž Chalifa v Dubaji s úctyhodnými 828 m. Z hlediska materiálového dosavadní mrakodrapy využívají nosných systémů převážně z oceli, vyztuženého betonu, případně jiných kompozitů. Ale co třeba stavět mrakodrapy ze dřeva, je to vůbec z materiálového hlediska možné? A existují už nějaké dřevostavby, které přesahují onu stometrovou výšku, anebo jsou nějaké alespoň v plánu?

První otázku lze zodpovědět lehce – ze dřeva mrakodrapy postavit lze a lidé se o to v současnosti taky velmi usilovně snaží – v (dřevo)stavebním oboru skutečně probíhá neoficiální soutěž o to, kdo postaví první dřevěný mrakodrap nad výšku 100 m. V současnosti je nejvyšší dřevostavba Ascent tower (viz obr. 2), která se nachází ve Wisconsinu (USA) a měří 86,5 m, druhou nejvyšší je Mjøstårnet v Norsku s výškou 84,5 m (viz obr. 1), v našich končinách stojí za zmínku HoHo Tower ve Vídni (Rakousko) s výškou 84 m a s 24 patry. Tyto dřevostavby využívají nosného systému z dřevokompozitu, kterému se říká křížem laminované dřevo (cross-laminated timber, dále jen CLT), což je de facto překližka slepená z vytříděného řeziva (desek o vyšší kvalitě) – proto se i někdy pro vysoké dřevěné budovy používá slovo plyscraper (z angl. plywood – překližka). Křížem laminované dřevo je materiál, který se již v Evropě používá více než 30 let, v ČR 15 let, avšak převážně na nižší obytné nebo rodinné domy. Nové požární předpisy tuto situaci od roku 2025 v ČR změní, protože umožní stavět dřevostavby až do výšky kolem 22 m. [1]

Nyní vidíte 29 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Architektura, Technické vědy

O autorovi

Václav Sebera

Doc. Ing. Václav Sebera, Ph.D., (*1983), vystudoval Lesnickou a dřevařskou fakultu Mendelovy univerzity v Brně. Pracuje v Ústavu nauky o dřevě a dřevařských technologií, předtím působil několik let ve Slovinsku, Německu a USA v rámci Fulbrightova programu. Věnuje se mechanice dřeva a dřevokompozitů, dřevostavbám a biomechanice stromu.
Sebera Václav

Doporučujeme

Zadání testu z titulní strany

Zadání testu z titulní strany

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Na titulní straně říjnového Vesmíru jsme otiskli Bourdonův test setrvalé pozornosti, známý také jako Bourdonův-Wiersmův test. Jde o tradiční...
Vypravěč velkých příběhů

Vypravěč velkých příběhů

Ondřej Vrtiška  |  29. 9. 2025
Je Jan Černý spíše imunolog, nebo buněčný biolog? Sám o sobě raději mluví obecněji jako o přírodovědci, do menších škatulek se nevejde. Stejně...
Když dva vidí totéž, není to vždy totéž

Když dva vidí totéž, není to vždy totéž uzamčeno

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Slavný citát, připisovaný polskému básníkovi Stanislawu Jerzy Lecovi a zhudebněný Ivo Jahelkou, říká, že seno voní jinak koním a jinak...