Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Selský rozum u kulatého stolu

Skutečně rozumíme tomu, co je „samozřejmé“?
 |  3. 3. 2025
 |  Vesmír 104, 165, 2025/3

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj silný emocionální náboj? Označuje nějaký skutečný typ racionality, který bychom mohli a měli vědecky zkoumat? Nad těmito otázkami se setkali zástupci několika vědeckých oborů u kulatého stolu, uspořádaného Etnologickým ústavem AV ČR a Centrem pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR.

Antropologové, zastoupení Přemyslem Máchou a Danielem Sosnou z Etnologického ústavu a Karolínou Pauknerovou z Centra pro teoretická studia (CTS), vidí selský rozum jako kulturní systém vzájemně propojených morálních a estetických hodnot, sociálních vztahů, každodenních praktik a kosmologických představ. Proces myšlení a rozhodování nelze z tohoto kontextu abstrahovat. Clifford Geertz ve své práci Common sense as a cultural system [1] ukazuje, že selský rozum není univerzální a samozřejmá pravda, ale kulturně formovaný systém. Jeho charakteristickými rysy jsou přirozenost, praktičnost, přímost, absence metody, intuitivnost a dostupnost. Díky tomu pomáhá společnostem stabilizovat pohled na svět a legitimizovat jejich normy.

„S jistou nadsázkou lze antropologii chápat jako srovnávací studium selských rozumů.“

Selský rozum je většinou vědomě nereflektovaný a často i vnitřně rozporný, ale pokud tyto rozpory nikdo explicitně netematizuje, nepůsobí při každodenním rozhodování žádný problém. Naopak přežití lidstva odjakživa záviselo především na selském rozumu. Ze všech myšlenkových systémů právě selský rozum nejlépe umožňuje dávat našemu každodennímu životu smysl. Je bytostně partikulární, ukotvený v lokální zkušenosti a v konkrétním čase, má ale silný univerzalistický náboj předpokládající všeobecnou platnost. Existuje tolik selských rozumů, kolik existuje lidských společností, liší se tedy v čase i prostoru. S jistou nadsázkou lze proto antropologii chápat jako srovnávací studium selských rozumů, tedy implicitních teorií světa a socio-kognitivních rámců každodenního jednání.

Příkladem praktické aplikace selského rozumu je kutilství [2], kterému se věnovala Karolína Pauknerová. S odkazem na klasika etnologie Clauda Léviho-Strausse [3] jej můžeme postavit do kontrastu k inženýrskému způsobu myšlení. Kutil neboli brikolér pracuje s tím, co je po ruce, s využitím intuice, indukce, důvěrné znalosti prostředí, rychlosti a improvizace, zatímco inženýr využívá výkresy a odvozuje vhodné materiály a postupy z obecných zásad a výpočtů. Selský rozum a kutilství sdílejí důraz na praktičnost a přizpůsobivost. Kulturně specifický selský rozum i brikoláž preferují jednoduchá, přímočará řešení před komplikovanými teoretickými přístupy. V obou případech je klíčová hluboká znalost prostředí a schopnost využít dostupné zdroje. Je zjevné, že kutilství má své limity. Jak ale ukázal Otto Wichterle využitím stavebnice Merkur a dynama z jízdního kola pro vývoj metody odstředivého odlévání kontaktních čoček, kutilství se někdy může stát též součástí vědy.

Nyní vidíte 20 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost

O autorech

Přemysl Mácha

Karolína Pauknerová

Jan Toman

Jan Géryk

Ali Tanweer

Jan Krajhanzl

Daniel Sosna

Vojtěch Kessler

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.