Konsolidační granty ERC 2024

Internetové sítě českého akademického prostoru se v prosinci tetelily vzrušením z výrazného úspěchu české vědy v grantových projektech Evropské rady pro výzkum (ERC) udělovaných vědcům uprostřed kariéry (program Consolidator). Česko získalo deset projektů, a dostalo se tak v ligové tabulce hned za srovnatelně velké, ale dříve nedostižné Rakousko. Zbytek postkomunistického tábora získal dohromady sedm projektů, včetně velkého Polska s jediným grantem.

Vztaženo na velikost populace jsme s grantem na každý milion obyvatel předstihli Německo, jež získalo grantů nejvíc (67), jakož i Belgii, Francii, Velkou Británii, Španělsko či Itálii. Pouze Skandinávie a Izrael byly lepší a na úplné špičce pak Nizozemsko s grantem na každého půl milionu obyvatel. Přepočteno na velikost hospodářství, Česko získalo jeden grant na každých 30 miliard dolarů národního produktu. Lepší než my jsou jen Nizozemsko a Izrael – a také Malta s jedním grantem a miniaturní ekonomikou. Tento úspěch je dobré nejen oslavit, ale i analyzovat a poučit se z něho, aby nebylo příště všechno jinak.

Proč jsou projekty ERC tak důležité? Nejde jen o peníze, i když půl miliardy korun na výzkum jistě přijde vhod. ERC je natolik kvalitní a dobře obsazená soutěž, že počet získaných projektů nám poskytuje snad vůbec nejlepší mezinárodní srovnání kvality české vědy, a to ve všech oborech (Česko získalo velmi vyváženě tři projekty z věd o živé přírodě, čtyři z fyzikálních věd a inženýrství a tři ze společenských a humanitních věd). O granty soutěží odděleně vědci mladí, ti uprostřed kariéry (jako v tomto případě) a pokročilí, kromě toho běží i soutěž o velké projekty, na nichž spolupracuje více týmů, takže příležitost má každý.

KresbaIvan Steiger

Grantová soutěž ERC je evropský program výhradně zaměřený na kvalitu vědy, bez ohledu na zemi původu či působení vědce, věhlas jeho instituce či společenskou užitečnost tématu. Jistě, tyto faktory nelze nikdy zcela vyloučit, ale ERC došla v této snaze nejdál. To z ní činí zlatý standard, ale také v Bruselu politicky nemilované dítě. Bohatší státy jsou obvykle vědecky zdatnější, a získávají tak větší část projektů, takže chudší státy, letos třeba Slovensko bez jediného grantu, sponzorují svými příspěvky do unijního rozpočtu schopnější kolegy třeba v Nizozemsku. Většina peněz na vědu se v EU rozděluje politicky citlivěji, takže „nové“ země včetně ČR jsou v něm zvýhodněny. Tu novost je po dvaceti letech členství třeba dávat do uvozovek a otázkou je, zda by nám více konkurence v meritokratických soutěžích typu ERC nebývalo prospělo víc.