Zmatky ve jménu férovosti

Zatímco se u nás vede ostrý spor o česká jména ptáků (viz s. 502), na celosvětové úrovni se podobně náruživě diskutuje o možných změnách vědeckých jmen nejrůznějších skupin organismů.

Strom Erythrina caffra se bude nově jmenovat Erythrina afra, protože slovo „caffra“ je pro černošské obyvatele jihu Afriky urážlivé.

Snímek Tree Species, CC BY 3.0

Červencový mezinárodní botanický kongres v Madridu nakonec zamítl návrh na retroaktivní přejmenování rostlin, hub a řas, jejichž vědecká jména odkazují na problematické osobnosti (např. obchodníky s otroky) nebo jsou z jiného důvodu pro někoho urážlivá. Botanici se ale dohodli na zřízení komise, která od roku 2026 bude posuzovat všechna nově navržená jména a bude mít právo je zamítnout. A jedna skupina už dříve popsaných druhů se přece jen přejmenování dočká. Jedná se o druhy obsahující ve svém jméně slova odvozená od slova caffra (nebo kaffir), jímž v době apartheidu bílí kolonisté pejorativně označovali původní obyvatele, a dnes je považováno za silně urážlivé. V taxonomické nomenklatuře se toto slovo promění na podobně znějící, ale odkazující na africký původ druhů (afra, afrorum, afrum…).

Proti snahám o zpětné přejmenovávání biologických druhů se nedávno vymezil článek v časopise BioScience, který podepsalo 1563 botaniků, zoologů, ekologů a dalších biologů včetně 64 vědců působících v České republice (mimo jiné Petr Pyšek, Jan Pergl, Julius Lukeš, Milan Chytrý nebo Jan Lepš). Autoři píší, že mají pochopení pro kolegy, kteří usilují o spravedlivější vědecké názvosloví „s cílem zacelit některé rány, které kolonialismus, sexismus, rasismus, kastovnictví a další lidská selhání způsobila společenstvím na celé planetě“. Upozorňují však, že tyto snahy zároveň ohrožují schopnost univerzálního názvoslovného systému plnit svou hlavní funkci, tedy umožňovat jednoznačnou vědeckou komunikaci.

„Není jasné, zda byly důsledky některých z těchto navrhovaných revizí plně promyšleny a zda zamýšlené dobro nemůže být převáženo negativními účinky. S ohledem na různorodé společenské a zeměpisné zázemí navrhovatelů takových změn by se počet názvů, kterých se to týká, mohl časem snadno pohybovat v řádu statisíců,“ uvádí se v článku. Autoři zdůrazňují, že taxonomická nomenklatura by měla být univerzální (globálně platná), stabilní (i kvůli hladké transgenerační komunikaci), neutrální (je to nástroj pro jednoznačné rozlišení taxonů, nic víc) a transkulturní (nepodléhající lokálním módám, tlakům a dobovým kontextům). Doporučují držet se principu priority (platí nejstarší použitelné jméno) a se změnami být velmi opatrní.

Jiménez-Mejías P. et al.: BioScience, 2024, DOI: 10.1093/biosci/biae043