A kdy vznikly šupiny?

„Žába má hladkou kůži a ještěrka má šupiny“, odpovídá Pepíček při zkoušení. „Výborně Pepíčku, a jak vypadal Diadectes nebo Orobates, první herbiovorní reptiliomorfové, blízce příbuzní synapsidům, žijící ve spodním permu, tedy přibližně před 300 miliony lety?“ zeptá se podpásově pan učitel.

Čím více jdeme do minulosti, tím máme menší šanci na zachování měkkých tkání, a tak se tradiční rozdíly v pokryvu těla mezi obojživelníky (myšleno ranými čtvernožci) a blanatým (amniota) ztrácí. Donedávna jsme o tělním pokryvu čtvernožců pouze spekulovali, avšak nové nálezy z česko-polského pomezí nám dávají jasnější odpověď. Fosilní otisky končetin a ocasu zachycují jednotlivé rohovité epidermální šupiny.

Rohovité struktury přítomné v kůži (šupiny, srst, peří) jsou typickým znakem blanatých. Díky těmto strukturám na konci prvohor masivně kolonizovali do té doby nedostupná vyprahlá prostředí. Bez těchto struktur hrozí vysušení těla a dnešní obojživelníci jsou i proto vázáni na vodní prostředí. Tak jako vzniklo u dinosaurů ptačí peří, tak se u raných čtvernožců vyvinuly rohovité struktury, které se staly výhodou pro první pionýry na souši. Ale co když najdeme pokročilého plaza s hladkou kůží? Co pak, pane učiteli?

Voigt S. et al.: Biol. Lett., 2024, DOI: 10.1098/rsbl.2024.0041