ReSurveyEurope: databáze záznamů o rostlinných společenstvech

Diverzita rostlinných společenstev v evropských lesích, mokřadech a na loukách rychle mizí. Spolehlivé analýzy těchto trendů však lze provádět pouze na datech z takových míst, na nichž byl záznam druhového složení rostlinného společenstva prováděn opakovaně. Taková data dosud nebyla shrnuta do jedné databáze, která by zahrnovala údaje z celé Evropy a jejích různých biotopů. To znemožňovalo analýzy trendů změn rostlinné diverzity v kontinentálním měřítku, důležitých například pro práci Evropské agentury pro životní prostředí.

Proto jsme na brněnské Masarykově univerzitě v roce 2020 zahájili iniciativu ReSurveyEurope, jejímž cílem bylo shromáždění a integrace takových dat. Ve spolupráci s kolegy z Vídně, německého Halle a nizozemského Wageningenu oslovili stovky botaniků a rostlinných ekologů z celé Evropy s žádostí o poskytnutí opakovaných záznamů druhového složení rostlinného společenstva na stejném místě. Setkali jsme se s mimořádným ohlasem a během několika měsíců se nám sešly údaje z desetitisíců lokalit z většiny evropských zemí. Problém představovaly nejednotné formáty dat a často chybějící důležité údaje. Na sjednocení dat a odstranění těchto nedostatků pracovala technická manažerka databáze Ilona Knollová téměř tři roky, než mohla být databáze zpřístupněna pro vědecké analýzy.

Květnaté, druhově bohaté louky byly dříve hojně rozšířeny v českých zemích i jinde po celé Evropě. Dodnes se však zachovaly jen tam, kde přetrvává extenzivní hospodaření s omezeným přihnojováním, jako například v rumunských Karpatech.

Snímek Milan Chytrý

Současná verze databáze ReSurveyEurope (euroveg.org/resurvey) obsahuje více než 450 tisíc opakovaných záznamů druhového složení rostlinných společenstev na více než 85 tisících lokalit. Tato data byla poskytnuta více než 250 botaniky z většiny evropských zemí. Vznikla tak největší databáze tohoto druhu na světě. Většina záznamů pochází z luk a pastvin, druhým početně nejzastoupenějším biotopem jsou lesy. Následují křoviny, vřesoviště, antropogenní vegetace, mokřady a další biotopy. Nejstarší záznam je z roku 1911 a pochází ze švýcarských Alp. Většina záznamů je však z let 1950 až 2020.

Předběžné analýzy databáze ukazují, že na většině lokalit se celkový počet druhů nesnižuje. Mění se ale druhové složení. Ustupuje velká část specializovaných druhů, úzce vázaných na určitý biotop. Jejich místo postupně zabírají generalisté, tedy druhy schopné růst v několika různých biotopech a přizpůsobovat se změnám prostředí, jako je obohacování o živiny, mechanické narušování lidskou činností nebo ústup od tradičního hospodaření v krajině. Stírají se tak rozdíly ve flóře různých biotopů a krajina se z biologického hlediska homogenizuje.

Knollová I. et al.: J. Veg. Sci., 2024, DOI: 10.1111/jvs.13235