Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola
i

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Elektronika jako kostky lega

 |  8. 7. 2024
 |  Vesmír 103, 452, 2024/7

Vývoj stále výkonnějších osobních počítačů, chytrých telefonů, ale i rozvoj umělé inteligence nebo vývoj superpočítačů spočíval na skutečnosti, že donedávna se počet tranzistorů v integrovaném obvodu každé dva roky zdvojnásobil. Tato empiricky pozorovaná závislost je známá jako Moorův zákon.

Pokročilé technologie založené na křemíku však v posledních desetiletích narážejí na své fyzikální limity a Moorův zákon přestává platit. Existují tři přístupy, které se v angličtině nazývají More Moore, More than Moore a třetí je Beyond Moore.

More Moore je tradiční přístup miniaturizace, který naráží na své fyzikální limity, a je tedy do budoucna nepoužitelný. More than Moore aplikuje standardní fungující technologie, avšak na jiné úrovni než miniaturizace tranzistoru. Jedná se o čipovou architekturu a specifické výrobní postupy čipů optimalizované pro konkrétní aplikace (např. čipy pro spotřební elektroniku, čipy pro grafické karty, umělou inteligenci apod.). Přístup Beyond Moore se snaží problém miniaturizace řešit pomocí nových technologií a přístupů. Například pomocí nových materiálů místo křemíku (toho se týká i tento článek). Dále sem patří kvantové počítače, optické počítače, spintronika, straintronika, moletronika, valleytronika, twistronika a další.

„Je proto důležité najít vhodnou metodu, jak do elektronických součástek integrovat tradičně používané tenké vrstvy oxidů, jako je oxid křemičitý (sklo nebo v krystalické formě křemen), oxid hlinitý (v krystalické formě známý jako safír) a oxid hafničitý.“

Podstatná část vědeckého výzkumu v oblasti fyziky, elektroniky a materiálového výzkumu se zabývá hledáním materiálů, které by mohly křemík nahradit. Mezi nejslibnější kandidáty patří takzvané dvojrozměrné materiály. Takto označujeme materiály, ve kterých jednotlivé vrstvy atomů spojuje pouze slabá van der Waalsova síla, zatímco jednotlivé atomy ve vrstvě jsou vázány mnohem silnějšími chemickými vazbami. Van der Waalsovu sílu využívá například gekon, když leze po stěně. Díky této síle zůstává lepicí páska přilnutá k povrchu. Z takovýchto 2D materiálů je možné připravit dokonce jedinou takovouto atomovou vrstvu. Přenos elektronů a další fyzikální efekty jsou uzamčeny pouze do dvou rozměrů, což vede k řadě fascinujících objevů a nových fyzikálních jevů.

Nyní vidíte 27 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy

O autorovi

Matěj Šebek

Ing. Matěj Šebek, Ph.D., (*1992) vystudoval Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT. Doktorát z nanofotoniky získal v rámci kombinovaného programu University College London v Londýně a Agency of Science, Technology and Research v Singapuru, kde se zabýval výzkumem 2D materiálů. Nyní působí jako postdok na katedře fotoniky Dánské technické univerzity v projektu zabývajícím se vývojem detektoru terahertzového záření.
Šebek Matěj

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...