Po srdci ledvina a snad i játra

Významný pokrok zaznamenaly v poslední době transplantace zvířecích orgánů lidem. První pacient dostal ledvinu prasete s uměle upravenou dědičnou informací. Po Spojených státech se xenotransplantace rozjíždějí také v Číně.

Dvaašedesátiletý Richard Slayman se stal 16. března 2024 prvním člověkem s transplantovanou prasečí ledvinou. Americký senior trpěl selháním ledvin, sedm let byl odkázán na dialýzu, než v roce 2018 dostal ledvinu lidského dárce. Transplantovaný orgán mu ale po pěti letech selhal a Slayman se vrátil na dialýzu. Léčbu provázely závažné komplikace, například tvorba krevních sraženin, které blokovaly průtok krve cévami. Slayman podstupoval opakované operace a nakonec lékařům oznámil: „Takhle to nejde, dál už to nezvládnu.“

Vzhledem k zdravotnímu stavu komplikovanému cukrovkou a vysokým krevním tlakem už u Slaymana nepřicházela v úvahu další transplantace lidské ledviny. Proto začali lékaři z bostonské Massachusetts General Hospital uvažovat o xenotransplantaci. Věděli, že mohou navázat na zkušenosti kolegů z New York University a University of Alabama, kteří už v roce 2021 voperovali ledviny geneticky modifikovaného prasete lidem po mozkové smrti. Lékaři přistoupili k těmto testům až poté, co se rodina rozhodla pro odpojení pacienta od přístrojů zajišťujících základní životní funkce a vyslovila souhlas s experimentální operací. Testy prokázaly, že zvířecí orgán v těle člověka funguje a nevyvolává prudké odmítavé reakce imunitního systému.

Po skončení čtyřhodinové transplantace začal orgán v Slaymanově organismu produkovat moč. Několik dní po operaci sice prodělal pacient „imunitní krizi“, když se jeho imunitní systém pokusil prasečí ledvinu napadnout. Lékaři ale tento problém zažehnali. Slaymanův zdravotní stav byl po čtrnácti dnech natolik dobrý, že ho lékaři propustili z nemocnice do domácí péče, ale 11. května bohužel náhle zemřel. „Nemáme žádné indikace, že by to byl následek jeho nedávné transplantace,“ uvedl transplantační tým.