i

Aktuální číslo:

2026/11

Téma měsíce:

Černá a bílá

Obálka čísla

Když chapadla myslí, lidské chápání bledne

 |  6. 5. 2024
 |  Vesmír 103, 312, 2024/5

Lidé o sobě rádi prohlašují, že jsou nejinteligentnějším druhem na Zemi. Inteligenci však neumíme spolehlivě vymezit a bezproblémově porovnávat ani mezi různými lidskými skupinami, natož mezi vzdálenými evolučními liniemi. Přesto panuje přesvědčení, že se kvalitě našich „myslí“ přibližují pouze někteří savci a ptáci. Jak ale potom chápat hlavonožce, jejichž rozvinuté poznávací, rozhodovací a vyjadřovací schopnosti v nás vzbuzují údiv? Na tuto otázku hledá odpověď americko-australský filozof biologie Peter Godfrey-Smith v knize Jiné mysli.

Začněme zeširoka, a to výpravou k fiktivní planetě obíhající v soustavě dvou sluncí – Solaris Stanislawa Lema. Ta se vymyká běžnému lidskému chápání. Nejenže ji pokrývá živý oceán aktivně udržující planetu na stabilní oběžné dráze. Tento rosolovitý útvar také produkuje – někdy dokonce v reakci na své okolí – různé objekty a další zajímavé jevy. Například symetriády, rafinované prostorové struktury vyjadřující matematické zákonitosti, u kterých ale spolu s hrdinou románu tápeme, zda jde o pokusy komunikovat, projevy vnitřní aktivity (myšlení?) Solaris, nebo vedlejší důsledek úplně jiných dějů. Ještě podivnější jsou mimoidy, struktury, které v různých tvůrčích variacích napodobují blízké či vzdálenější objekty. Jaký je účel těchto i dalších podivných jevů odehrávajících se na povrchu Solaris, nevíme. Jakékoli analogie se světem lidí a lidských technologií totiž vyznívají do prázdna.

Hlavonožci představují podobnou záhadu, jen jaksi naléhavější. Nejsou totiž fiktivní, ale v našich mořích skutečně plavou. Z měřítek běžných pro ostatní měkkýše příliš nevystupují loděnky, které připomínají amonoidní hlavonožce pravěkých moří. Pravý opak platí pro zástupce dvoužábrých, tedy skupiny nahých aktivních dravců, do níž vedle chobotnic spadají ještě vampýrovky, sépie a krakatice. Tito „bezobratlí“ v řadě testů i prostých pozorování vykazují dobrou schopnost učení i řešení problémů, skvělou paměť, flexibilitu chování, estetické preference a další znaky spojované s inteligencí včetně rychlého nástupu nudy.

Nyní vidíte 26 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Jan Toman

Mgr. Jan Toman, Ph.D., (*1988) vystudoval teoretickou a evoluční biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde působí na katedře filosofie a dějin přírodních věd. Zaměřuje se především na makroevoluční jevy, ale svými zájmy se dotýká i řady hraničních oborů včetně astrobiologie. Ve všech oborech svého zájmu se věnuje také popularizaci. Je členem redakční rady Vesmíru.
Toman Jan

Doporučujeme

Konec světa při setkání s černou dírou

Konec světa při setkání s černou dírou uzamčeno

Ondřej Zelenka  |  22. 11. 2026
Černé díry jsou v populární literatuře vnímány jako ničitelé světů, kteří nakonec nelítostně „špagetifikují“ a pohltí vše. Odpovídá ale tento...
Ne každá bílá je bílá

Ne každá bílá je bílá uzamčeno

Představme si dva povrchy. Mezi 400 a 700 nanometry odrážejí světlo téměř identicky. Pro lidského pozorovatele jsou proto nerozlišitelné: oba...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...