Aktuální číslo:

2024/6

Téma měsíce:

Éčka

Obálka čísla

Srdečních selhání ubude

 |  2. 4. 2024
 |  Vesmír 103, 193, 2024/4

ad Vesmír 103, 2024/3

Článek Tomáše Nováka Pomohou léky na diabetes s léčbou srdečního selhání? je založený na publikaci v časopise Journal of Clinical Medicine.1) Osobně se domnívám, že vzhledem k současnému vývoji v dané oblasti, popsanému v uvedeném zdroji, a hlavně nedávnému schválení prvního gliflozinu pro tento léčebný postup, je v názvu užitý otazník již nepatřičný.

U řady blokátorů sodíko-glukózového transportéru (gliflozinů), především u empagliflozinu, bylo během jejich užívání při léčbě diabetu pozorováno významné snížení úmrtnosti na srdeční selhání. K tomuto účelu začali lékaři tyto látky používat v režimu mimo schválené pokyny (tzv. off-label) a bylo otázkou času, kdy bude některý gliflozin oficiálně schválen i pro tento léčebný postup. Celkem překvapivě se jím v roce 2023 stal duální blokátor SGLT 1 a 2 sotagliflozin, který americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil pod názvem Inpefa pro léčbu srdečního selhání diabetiků i pacientů bez diabetu.

Proč překvapivě? Jak uvádí citovaný článek, příznivý účinek na kardiovaskulární systém je vysvětlován hlavně blokací SGLT 2. Sotagliflozin není, na rozdíl od gliflozinů používaných dosud v léčbě diabetu, selektivním blokátorem tohoto subtypu, ale tlumí i SGLT 1. Dalším důvodem překvapení je fakt, že v roce 2019 Úřad pro kontrolu potravin a léčiv kvůli nedostatku dat zamítl žádost firmy Lexicon Pharmaceuticals o schválení sotagliflozinu k podpůrné léčbě diabetu prvního typu spolu s podáváním inzulinu.

Z uvedeného je tedy zřejmé, že pokud se neobjeví neočekávané komplikace takové léčby, budou v budoucnu glifloziny nesporným přínosem k léčbě srdečního selhání, ať už v režimu mimo schválené pokyny, nebo jako léčiva k tomuto účelu řádně schválená.

Poznámky

1) Pistelli L. et al.: J. Clin. Med., 2023, DOI: 10.3390/jcm12010379

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Farmakologie

O autorovi

Stanislav Rádl

Doc. Ing. Stanislav Rádl, CSc., (*1951) vystudoval organickou chemii na VŠCHT v Praze. Poté nastoupil do Výzkumného ústavu pro farmacii a biochemii v Praze, kde se zabýval hlavně výzkumem originálních antibakteriálních léčiv a později nenarkotických analgetik. Po začlenění tohoto ústavu do struktury firmy Zentiva vedl skupinu vyvíjející syntézu generických léčiv a od roku 2017 tam působí jako konzultant. Na VŠCHT přednáší profilový předmět farmakochemie.
Rádl Stanislav

Doporučujeme

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Je to krutá a zatím nevyléčitelná nemoc. Amyotrofická laterální skleróza. Americká léková agentura FDA však nedávno schválila pro medicínskou...
(Ne)umělá sladidla

(Ne)umělá sladidla uzamčeno

Adam Obr  |  3. 6. 2024
Když loni v létě zařadilo WHO aspartam na seznam látek, které mají potenciál způsobovat rakovinu, dosáhla diskuse o škodlivosti nekalorických...
Příběhy řasových éček

Příběhy řasových éček

Richard Lhotský  |  3. 6. 2024
Přídatné látky v potravinách, familiárně přezdívané pro svůj kód éčka, vzbuzují u řady lidí obavy a strach. Přesto se mezi nimi najdou i látky...