Aktuální číslo:

2026/7

Téma měsíce:

Mapy

Obálka čísla

Srdečních selhání ubude

 |  2. 4. 2024
 |  Vesmír 103, 193, 2024/4

ad Vesmír 103, 2024/3

Článek Tomáše Nováka Pomohou léky na diabetes s léčbou srdečního selhání? je založený na publikaci v časopise Journal of Clinical Medicine.1) Osobně se domnívám, že vzhledem k současnému vývoji v dané oblasti, popsanému v uvedeném zdroji, a hlavně nedávnému schválení prvního gliflozinu pro tento léčebný postup, je v názvu užitý otazník již nepatřičný.

U řady blokátorů sodíko-glukózového transportéru (gliflozinů), především u empagliflozinu, bylo během jejich užívání při léčbě diabetu pozorováno významné snížení úmrtnosti na srdeční selhání. K tomuto účelu začali lékaři tyto látky používat v režimu mimo schválené pokyny (tzv. off-label) a bylo otázkou času, kdy bude některý gliflozin oficiálně schválen i pro tento léčebný postup. Celkem překvapivě se jím v roce 2023 stal duální blokátor SGLT 1 a 2 sotagliflozin, který americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil pod názvem Inpefa pro léčbu srdečního selhání diabetiků i pacientů bez diabetu.

Proč překvapivě? Jak uvádí citovaný článek, příznivý účinek na kardiovaskulární systém je vysvětlován hlavně blokací SGLT 2. Sotagliflozin není, na rozdíl od gliflozinů používaných dosud v léčbě diabetu, selektivním blokátorem tohoto subtypu, ale tlumí i SGLT 1. Dalším důvodem překvapení je fakt, že v roce 2019 Úřad pro kontrolu potravin a léčiv kvůli nedostatku dat zamítl žádost firmy Lexicon Pharmaceuticals o schválení sotagliflozinu k podpůrné léčbě diabetu prvního typu spolu s podáváním inzulinu.

Z uvedeného je tedy zřejmé, že pokud se neobjeví neočekávané komplikace takové léčby, budou v budoucnu glifloziny nesporným přínosem k léčbě srdečního selhání, ať už v režimu mimo schválené pokyny, nebo jako léčiva k tomuto účelu řádně schválená.

Poznámky

1) Pistelli L. et al.: J. Clin. Med., 2023, DOI: 10.3390/jcm12010379

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Farmakologie

O autorovi

Stanislav Rádl

Doc. Ing. Stanislav Rádl, CSc., (*1951) vystudoval organickou chemii na VŠCHT v Praze. Poté nastoupil do Výzkumného ústavu pro farmacii a biochemii v Praze, kde se zabýval hlavně výzkumem originálních antibakteriálních léčiv a později nenarkotických analgetik. Po začlenění tohoto ústavu do struktury firmy Zentiva vedl skupinu vyvíjející syntézu generických léčiv a od roku 2017 tam působí jako konzultant. Na VŠCHT přednáší profilový předmět farmakochemie.
Rádl Stanislav

Doporučujeme

Když bahno teče jako ledovec

Když bahno teče jako ledovec

Petr Brož  |  7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů

Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů uzamčeno

Jitka Močičková  |  7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Když mapa mluví

Když mapa mluví uzamčeno

Jan D. Bláha  |  7. 7. 2026
Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí,...