Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025
i

Aktuální číslo:

2025/9

Téma měsíce:

Cyklus

Obálka čísla

Potenciální hrozba pro lunární mise

 |  2. 4. 2024
 |  Vesmír 103, 200, 2024/4

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) počátkem letošního roku oznámil roční odklad misí Artemis II a Artemis III, které by měly v následujících letech zamířit k Měsíci, respektive na něm poprvé od konce programu Apollo v roce 1972 přistát (Vesmír 103, 176, 2024/3). Cílem mise Artemis III bude přistání dvou astronautů. Jedním z účastníků by měla být žena, která se tak stane historicky první astronautkou na povrchu Měsíce. Základní seznam lokalit vhodných pro přistání představila NASA v srpnu 2022. Všechny se nacházejí v blízkosti lunárního jižního pólu. Vytipovaná oblast je ovšem postihována mladou seismickou aktivitou, která může mít negativní dopad na plánované lunární mise, a především na uvažovanou dlouhodobou, či dokonce stálou přítomnost člověka na Měsíci. Při výzkumu seismicity Měsíce se stávající studie opírají o data, která získali astronauti závěrečných misí programu Apollo. Ti na povrchu Měsíce umístili seismometry, které registrovaly několik desítek lunotřesení. Výskyt mladých zlomů na Měsíci dokládají rovněž obrazové analýzy snímků povrchu Měsíce pořízených americkou sondou Lunar Reconnaissance Orbiter. Jak však lunotřesení v oblasti uvažované lunární mise mohou vznikat? Přirozená družice Země postupně chladne, a kvůli tomu se pozvolna zmenšuje. Toto zmenšování je kompenzováno vznikem relativně mělkých přesmykových zlomů, podél nichž dochází k lunotřesením. A právě tyto procesy nedaleko jedné z lokalit vytipovaných pro přistání mise Artemis III zapříčinily podle aktuální níže citované studie vznik lunotřesení s hodnotou momentového magnituda Mw okolo 5,3. Lunotřesení této velikosti ovšem může sekundárně generovat také svahové pohyby nezpevněného měsíčního materiálu podél stěn okolních dopadových kráterů, což by mělo být bráno v úvahu při výběru finálního místa přistání.

T. R. Watters et al.: The Planetary Science Journal, 2024; DOI: 10.3847/PSJ/ad1332

Ke stažení

O autorovi

Lukáš Krmíček

Prof. RNDr. Lukáš Krmíček, Ph.D., (*1981) vystudoval PřF MU. Od r. 2011 působí na Vysokém učení technickém v Brně. Postdoktorskou výzkumnou stáž absolvoval v izotopové laboratoři v Německém národním centru pro geovědy v Postupimi. V Ústavu geotechniky VUT (od r. 2011) a v Geologickém ústavu AV ČR (od r. 2014) se zaměřuje na kombinovaný výzkum mineralogických, geochemických (včetně radiogenních a neradiogenních izotopů) a fyzikálně-mechanických vlastností vyvřelých hornin. Inicioval rovněž vybudování unikátní laboratoře na testování konstrukčních materiálů v podmínkách Antarktidy. Je editorem impaktovaného časopisu pro vulkanologii Geologica Carpathica a editorem dvou knih o vyvřelých horninách, vydaných Geologickou společností v Londýně. V roce 2024 vydal knihu Svět sopek zblízka: Zrození vulkánu (Cpress, Brno).
Krmíček Lukáš

Doporučujeme

Hospodářský cyklus: od Velké krize po současnost

Hospodářský cyklus: od Velké krize po současnost

Pavel Potužák  |  1. 9. 2025
Kolísání produkce, zaměstnanosti a inflace provází tržní ekonomiky minimálně od konce průmyslové revoluce. Proč v některých obdobích hospodářství...
Globální eliminace poliovirů očkováním

Globální eliminace poliovirů očkováním uzamčeno

Vladimír Vondrejs  |  1. 9. 2025
Je to už dávno (1960), co jsme u nás jako první na světě oslavili úplné odstranění poliovirů a rotariáni začali uvažovat o velké investici...
Do nitra Etny

Do nitra Etny

Lukáš Krmíček  |  1. 9. 2025
Etna neohrožuje jen zvědavé turisty či blízká lidská osídlení svými erupcemi. Může být nebezpečná i nestabilitou svých sopečných svahů.