i

Aktuální číslo:

2026/1

Téma měsíce:

Polární oblasti

Obálka čísla

Potenciální hrozba pro lunární mise

 |  2. 4. 2024
 |  Vesmír 103, 200, 2024/4

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) počátkem letošního roku oznámil roční odklad misí Artemis II a Artemis III, které by měly v následujících letech zamířit k Měsíci, respektive na něm poprvé od konce programu Apollo v roce 1972 přistát (Vesmír 103, 176, 2024/3). Cílem mise Artemis III bude přistání dvou astronautů. Jedním z účastníků by měla být žena, která se tak stane historicky první astronautkou na povrchu Měsíce. Základní seznam lokalit vhodných pro přistání představila NASA v srpnu 2022. Všechny se nacházejí v blízkosti lunárního jižního pólu. Vytipovaná oblast je ovšem postihována mladou seismickou aktivitou, která může mít negativní dopad na plánované lunární mise, a především na uvažovanou dlouhodobou, či dokonce stálou přítomnost člověka na Měsíci. Při výzkumu seismicity Měsíce se stávající studie opírají o data, která získali astronauti závěrečných misí programu Apollo. Ti na povrchu Měsíce umístili seismometry, které registrovaly několik desítek lunotřesení. Výskyt mladých zlomů na Měsíci dokládají rovněž obrazové analýzy snímků povrchu Měsíce pořízených americkou sondou Lunar Reconnaissance Orbiter. Jak však lunotřesení v oblasti uvažované lunární mise mohou vznikat? Přirozená družice Země postupně chladne, a kvůli tomu se pozvolna zmenšuje. Toto zmenšování je kompenzováno vznikem relativně mělkých přesmykových zlomů, podél nichž dochází k lunotřesením. A právě tyto procesy nedaleko jedné z lokalit vytipovaných pro přistání mise Artemis III zapříčinily podle aktuální níže citované studie vznik lunotřesení s hodnotou momentového magnituda Mw okolo 5,3. Lunotřesení této velikosti ovšem může sekundárně generovat také svahové pohyby nezpevněného měsíčního materiálu podél stěn okolních dopadových kráterů, což by mělo být bráno v úvahu při výběru finálního místa přistání.

T. R. Watters et al.: The Planetary Science Journal, 2024; DOI: 10.3847/PSJ/ad1332

Ke stažení

O autorovi

Lukáš Krmíček

Prof. RNDr. Lukáš Krmíček, Ph.D., (*1981) vystudoval PřF MU. Od r. 2011 působí na Vysokém učení technickém v Brně. Postdoktorskou výzkumnou stáž absolvoval v izotopové laboratoři v Německém národním centru pro geovědy v Postupimi. V Ústavu geotechniky VUT (od r. 2011) a v Geologickém ústavu AV ČR (od r. 2014) se zaměřuje na kombinovaný výzkum mineralogických, geochemických (včetně radiogenních a neradiogenních izotopů) a fyzikálně-mechanických vlastností vyvřelých hornin. Inicioval rovněž vybudování unikátní laboratoře na testování konstrukčních materiálů v podmínkách Antarktidy. Je editorem impaktovaného časopisu pro vulkanologii Geologica Carpathica a editorem dvou knih o vyvřelých horninách, vydaných Geologickou společností v Londýně. V roce 2024 vydal knihu Svět sopek zblízka: Zrození vulkánu (Cpress, Brno).
Krmíček Lukáš

Doporučujeme

Temní architekti tání

Temní architekti tání

Když si prohlížíte satelitní snímky grónského ledovcového štítu, místo oslnivě bílé plochy uvidíte rozsáhlé tmavé skvrny, pokrývající stovky...
Tetování zabíjí imunitní buňky

Tetování zabíjí imunitní buňky

Adam Obr  |  2. 2. 2026
Nedávná studie, na níž se podíleli vědci z Biologického centra AV ČR, naznačuje, že tetování může významně ovlivnit imunitní odpověď na některé...
Pyramidy z pohledu fyziky

Pyramidy z pohledu fyziky uzamčeno

Jiří Kamarád  |  5. 1. 2026
Nesmazatelné a udivující stopy, které po sobě zanechala vysoce organizovaná společnost existující po více než 3500 let v Egyptě (od 1. dynastie...