i

Aktuální číslo:

2024/6

Téma měsíce:

Éčka

Obálka čísla

Potenciální hrozba pro lunární mise

 |  2. 4. 2024
 |  Vesmír 103, 200, 2024/4

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) počátkem letošního roku oznámil roční odklad misí Artemis II a Artemis III, které by měly v následujících letech zamířit k Měsíci, respektive na něm poprvé od konce programu Apollo v roce 1972 přistát (Vesmír 103, 176, 2024/3). Cílem mise Artemis III bude přistání dvou astronautů. Jedním z účastníků by měla být žena, která se tak stane historicky první astronautkou na povrchu Měsíce. Základní seznam lokalit vhodných pro přistání představila NASA v srpnu 2022. Všechny se nacházejí v blízkosti lunárního jižního pólu. Vytipovaná oblast je ovšem postihována mladou seismickou aktivitou, která může mít negativní dopad na plánované lunární mise, a především na uvažovanou dlouhodobou, či dokonce stálou přítomnost člověka na Měsíci. Při výzkumu seismicity Měsíce se stávající studie opírají o data, která získali astronauti závěrečných misí programu Apollo. Ti na povrchu Měsíce umístili seismometry, které registrovaly několik desítek lunotřesení. Výskyt mladých zlomů na Měsíci dokládají rovněž obrazové analýzy snímků povrchu Měsíce pořízených americkou sondou Lunar Reconnaissance Orbiter. Jak však lunotřesení v oblasti uvažované lunární mise mohou vznikat? Přirozená družice Země postupně chladne, a kvůli tomu se pozvolna zmenšuje. Toto zmenšování je kompenzováno vznikem relativně mělkých přesmykových zlomů, podél nichž dochází k lunotřesením. A právě tyto procesy nedaleko jedné z lokalit vytipovaných pro přistání mise Artemis III zapříčinily podle aktuální níže citované studie vznik lunotřesení s hodnotou momentového magnituda Mw okolo 5,3. Lunotřesení této velikosti ovšem může sekundárně generovat také svahové pohyby nezpevněného měsíčního materiálu podél stěn okolních dopadových kráterů, což by mělo být bráno v úvahu při výběru finálního místa přistání.

T. R. Watters et al.: The Planetary Science Journal, 2024; DOI: 10.3847/PSJ/ad1332

Ke stažení

O autorovi

Lukáš Krmíček

Prof. RNDr. Lukáš Krmíček, Ph.D., (*1981) vystudoval PřF MU. Po ukončení doktorského studia v r. 2011 odešel na Vysoké učení technické v Brně, kde působí dodnes. Postdoktorskou výzkumnou stáž absolvoval v izotopové laboratoři v Německém národním centru pro geovědy v Postupimi. V Ústavu geotechniky VUT (od r. 2011) a v Geologickém ústavu AV ČR (od r. 2014) se zaměřuje na kombinovaný výzkum mineralogických, geochemických (včetně radiogenních a neradiogenních izotopů) a fyzikálně‑mechanických vlastností vyvřelých hornin. Inicioval rovněž vybudování unikátní laboratoře na testování konstrukčních materiálů v podmínkách Antarktidy. Je editorem pro vulkanologii impaktovaného časopisu Geologica Carpathica a editorem knihy o plášťových magmatitech vydané Geologickou společností v Londýně.
Krmíček Lukáš

Doporučujeme

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Je to krutá a zatím nevyléčitelná nemoc. Amyotrofická laterální skleróza. Americká léková agentura FDA však nedávno schválila pro medicínskou...
(Ne)umělá sladidla

(Ne)umělá sladidla uzamčeno

Adam Obr  |  3. 6. 2024
Když loni v létě zařadilo WHO aspartam na seznam látek, které mají potenciál způsobovat rakovinu, dosáhla diskuse o škodlivosti nekalorických...
Příběhy řasových éček

Příběhy řasových éček

Richard Lhotský  |  3. 6. 2024
Přídatné látky v potravinách, familiárně přezdívané pro svůj kód éčka, vzbuzují u řady lidí obavy a strach. Přesto se mezi nimi najdou i látky...