Mozkový obal boří mýty

Jsou pravdy, jejichž životnost lze počítat na staletí. Jednou z nich je poznatek, že lidský mozek chrání před okolním světem tři mozkové obaly. V těsném sousedství lebeční kosti jde nejprve o tvrdou mozkovou plenu (dura mater), pod níž se rozprostírá pavučnice (arachnoidea) a měkká plena neboli omozečnice (pia mater). Zatímco první obal, tvořený neprůhledným pevným vazivem, je díky síle kolem 1,5 mm okem velmi dobře rozlišitelný, zbylé dva lze spatřit až pod mikroskopem. Několik staletí důvěry stovek významných anatomů a histologů v neměnnost právě řečeného padlo začátkem roku 2023, kdy tým dánských vědců s pomocí dvoufotonové mikroskopie prokázal existenci čtvrtého mozkového obalu. To samo o sobě by mohla být jen drobná zajímavost, kdyby ovšem tento obal neměl důležitou funkci, která může zásadně změnit náš pohled na fungování mozku.

Alzheimerova choroba tiše pustoší mozek dlouho předtím, než se objeví první příznaky. Nový objev anatomické struktury mozku, o které zatím vědci neměli tušení, může pomoci prozkoumat dominovou posloupnost vzniku změn na mozku (na snímku mozek postižený Alzeimerovou chorobou ze sbírek Muzea neuroanatomie na Univerzitě v americkém Buffalu). Pochopení procesu by mohlo konečně přinést účinný lék proti nemoci, která postiženým krade osobnost i vzpomínky.

Snímek AP, David Duprey, Profimedia

Až dosud platila představa, že centrální nervová soustava (CNS, tj. mozek a mícha) postrádá důležitou tkáň, která v jiných částech těla transportuje živiny a je významnou součástí jeho obranných mechanismů – lymfatický systém. Na té představě něco nehrálo. Nebylo jasné, proč by právě mozek měl postrádat to, co mají jiné orgány, když víme, že především centrální nervová soustava je extrémně citlivá na jakékoli škodlivé látky a odpadní produkty organismu. Nyní už víme, že taková tkáň existuje, a je jí právě nově objevený obal mozku, pojmenovaný autory výzkumu subarachnoid lymphatic-like membrane (SLYM).

Objev má zcela zásadní klinické i výzkumné důsledky. Jestliže jsme až dosud neadekvátně popisovali mechanismy vylučování škodlivých látek z mozku, může nové studium těchto pochodů významně ovlivnit chápání patologií, které s nimi jsou spojeny. Mimo jiné může jít o proces vzniku neurodegenerativních onemocnění včetně Alzheimerovy choroby, infekčních onemocnění CNS nebo neuroonkologických diagnóz.

Møllgård K. et al.: Science, 2023, DOI: 10.1126/science.adc8810