i

Aktuální číslo:

2026/7

Téma měsíce:

Mapy

Obálka čísla

Hybridní „hovězí rýže“ s vyšším obsahem bílkovin

 |  2. 4. 2024
 |  Vesmír 103, 198, 2024/4

V sedmdesátých letech jsme s prof. E. Gutmannem studovali regeneraci a růst svalových vláken [1]. Představoval jsem si, že by kravičky mohly mít ještě jedno vemínko na stále se tvořící chutné maso, jakési živé pyré. Pro planetu, která se potýká s ekologickými a etickými dopady průmyslového zemědělství, nyní jihokorejští vědci navrhují nový, a hlavně reálný recept – kultivovanou „hovězí rýži“ [2]. Pěstují zvířecí svalovinu a pár tukových buněk uvnitř rýžových zrn. Výsledkem je hybridní jídlo, které by mohlo nabídnout cenově dostupnější alternativu bílkovin s menší uhlíkovou (a vodní) stopou. Rýže sama o sobě má vysokou nutriční hodnotu, přidání buněk z hospodářských zvířat ji může dále zvýšit.

Rýžová zrna jsou porézní a poskytují výborný podklad pro růst mladých kmenových buněk (myoblastů) odebraných z jatečných zvířat. Tým z univerzity Yonsei v Soulu zjistil, že některé biostimulátory z rýže mohou dokonce přímo vyživovat svalovinu a podporovat její růst. Nejprve obalili sterilizovaná a vysušená zrnka lacinou vrstvičkou zpevněné a degradabilní rybí želatiny, která pomáhá buňkám lépe se uchytit. Nezralé svalové a tukové buňky z krávy naočkovali do rýže a kultivovali je po dobu 9 až 11 dnů. Finálním produktem byla „hovězí rýže“, která splňuje nutriční požadavky, je chutná, bezpečná a má nízké riziko alergií.

Nyní vidíte 61 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Potravinářství
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941), emeritní pracovník Akademie věd ČR a emeritní člen České lékařské společnosti JEP, člen Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze a farmakologii na Kazaňské lékařské univerzitě, kde byl léta profesorem. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakultě UK studoval mozkové synapse, neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích a vznik mozkové šířící se deprese (klasická citační práce ISI USA). Je nositelem čestné medaile J. E. Purkyně, medaile Senátu ČR, ceny Josefa Hlávky a rektora Karlovy univerzity.
Vyskočil František

Doporučujeme

Když bahno teče jako ledovec

Když bahno teče jako ledovec

Petr Brož  |  7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů

Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů uzamčeno

Jitka Močičková  |  7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Když mapa mluví

Když mapa mluví uzamčeno

Jan D. Bláha  |  7. 7. 2026
Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí,...