i

Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Hybridní „hovězí rýže“ s vyšším obsahem bílkovin

 |  2. 4. 2024
 |  Vesmír 103, 198, 2024/4

V sedmdesátých letech jsme s prof. E. Gutmannem studovali regeneraci a růst svalových vláken [1]. Představoval jsem si, že by kravičky mohly mít ještě jedno vemínko na stále se tvořící chutné maso, jakési živé pyré. Pro planetu, která se potýká s ekologickými a etickými dopady průmyslového zemědělství, nyní jihokorejští vědci navrhují nový, a hlavně reálný recept – kultivovanou „hovězí rýži“ [2]. Pěstují zvířecí svalovinu a pár tukových buněk uvnitř rýžových zrn. Výsledkem je hybridní jídlo, které by mohlo nabídnout cenově dostupnější alternativu bílkovin s menší uhlíkovou (a vodní) stopou. Rýže sama o sobě má vysokou nutriční hodnotu, přidání buněk z hospodářských zvířat ji může dále zvýšit.

Rýžová zrna jsou porézní a poskytují výborný podklad pro růst mladých kmenových buněk (myoblastů) odebraných z jatečných zvířat. Tým z univerzity Yonsei v Soulu zjistil, že některé biostimulátory z rýže mohou dokonce přímo vyživovat svalovinu a podporovat její růst. Nejprve obalili sterilizovaná a vysušená zrnka lacinou vrstvičkou zpevněné a degradabilní rybí želatiny, která pomáhá buňkám lépe se uchytit. Nezralé svalové a tukové buňky z krávy naočkovali do rýže a kultivovali je po dobu 9 až 11 dnů. Finálním produktem byla „hovězí rýže“, která splňuje nutriční požadavky, je chutná, bezpečná a má nízké riziko alergií.

Nyní vidíte 61 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Potravinářství
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941), emeritní pracovník Akademie věd ČR a emeritní člen České lékařské společnosti JEP, člen Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze a farmakologii na Kazaňské lékařské univerzitě, kde byl léta profesorem. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakultě UK studoval mozkové synapse, neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích a vznik mozkové šířící se deprese (klasická citační práce ISI USA). Je nositelem čestné medaile J. E. Purkyně, medaile Senátu ČR, ceny Josefa Hlávky a rektora Karlovy univerzity.
Vyskočil František

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....