i

Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

Hybridní „hovězí rýže“ s vyšším obsahem bílkovin

 |  2. 4. 2024
 |  Vesmír 103, 198, 2024/4

V sedmdesátých letech jsme s prof. E. Gutmannem studovali regeneraci a růst svalových vláken [1]. Představoval jsem si, že by kravičky mohly mít ještě jedno vemínko na stále se tvořící chutné maso, jakési živé pyré. Pro planetu, která se potýká s ekologickými a etickými dopady průmyslového zemědělství, nyní jihokorejští vědci navrhují nový, a hlavně reálný recept – kultivovanou „hovězí rýži“ [2]. Pěstují zvířecí svalovinu a pár tukových buněk uvnitř rýžových zrn. Výsledkem je hybridní jídlo, které by mohlo nabídnout cenově dostupnější alternativu bílkovin s menší uhlíkovou (a vodní) stopou. Rýže sama o sobě má vysokou nutriční hodnotu, přidání buněk z hospodářských zvířat ji může dále zvýšit.

Rýžová zrna jsou porézní a poskytují výborný podklad pro růst mladých kmenových buněk (myoblastů) odebraných z jatečných zvířat. Tým z univerzity Yonsei v Soulu zjistil, že některé biostimulátory z rýže mohou dokonce přímo vyživovat svalovinu a podporovat její růst. Nejprve obalili sterilizovaná a vysušená zrnka lacinou vrstvičkou zpevněné a degradabilní rybí želatiny, která pomáhá buňkám lépe se uchytit. Nezralé svalové a tukové buňky z krávy naočkovali do rýže a kultivovali je po dobu 9 až 11 dnů. Finálním produktem byla „hovězí rýže“, která splňuje nutriční požadavky, je chutná, bezpečná a má nízké riziko alergií.

Nyní vidíte 61 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Potravinářství
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941), emeritní pracovník Akademie věd ČR a emeritní člen České lékařské společnosti JEP, člen Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze a farmakologii na Kazaňské lékařské univerzitě, kde byl léta profesorem. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakultě UK studoval mozkové synapse, neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích a vznik mozkové šířící se deprese (klasická citační práce ISI USA). Je nositelem čestné medaile J. E. Purkyně, medaile Senátu ČR, ceny Josefa Hlávky a rektora Karlovy univerzity.
Vyskočil František

Doporučujeme

Jak se bakterie oddávají sexu?

Jak se bakterie oddávají sexu? uzamčeno

Pavel Payne  |  29. 9. 2026
Srovnání bakteriálních genomů ukázalo, že homologní rekombinace je u bakterií překvapivě častá. Známé mechanismy přenosu DNA však samy o sobě...
Pravidla buněčné spolupráce

Pravidla buněčné spolupráce

Jan Černý  |  29. 9. 2026
Buňky vznikly i díky tomu, že se membránou oddělily od okolního světa. Teprve když některé z těchto hranic začaly být řízeně prostupné, objevil se...
Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy

Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy uzamčeno

Jarmila Ptáčková  |  29. 9. 2026
V očekávání většiny cestujících do Tibetu se pravděpodobně objevují zasněžené hory, prastaré kláštery a tmavorudá roucha buddhistických mnichů....