Io, to se povedlo

Předposlední den loňského (pozemského) roku, 30. prosince 2023, proletěla sonda Juno pouhých 1500 km nad povrchem Jupiterova měsíce Io a ze vzdálenosti 2500 km pořídila několik snímků tohoto na vulkány bohatého světa.

Přestože je Io jen o málo větší než náš Měsíc, na jeho povrchu jsou stovky aktivních sopek. Bouřlivou vulkanickou činnost mají na svědomí slapové síly vyvolané gravitačním působením obrovského Jupitera a jeho velkých měsíců.

Barevně upravený a doostřený snímek Jupiterova měsíce Io – jeden ze šesti, které sonda Juno pořídila při blízkém průletu 30. prosince 2023 (s rozlišením 1,7 km na pixel).

Snímek NASA, JPL‑Caltech, SwRI, MSSS, Kevin M. Gill, CC BY 4.0 DEED

Na kameře JunoCam snímající ve viditelné části spektra se začíná podepisovat silná radiace, jíž je vystavena. Klesá její dynamický rozsah a přibývá „vypálených“ pixelů. Měla vydržet osm oběhů kolem Jupitera, na přelomu roku ale sonda dokončila už 57. oběh. Snímky přesto nabídly fascinující pohled na povrch neklidného měsíce. Srovnání se staršími snímky astronomům pomůže lépe porozumět chování tamních sopek. Další podobně blízký průlet měla sonda absolvovat 3. února – po uzávěrce tohoto čísla Vesmíru. 

Snímek z března 2023 kombinuje pozorování ve viditelné části spektra (kamerou JunoCam) s pohledem infračervené kamery JIRAM, která z výšky 58 000 km nad povrchem zachytila tepelné záření produkované aktivními sopkami.

Snímek NASA, JPL-Caltech, SwRI, ASI, INAF, JIRAM