Přispíváme k rozvoji českého průmyslu a poznání

Ústav fotoniky a elektroniky Akademie věd ČR (ÚFE AV ČR) si na přelomu roku připomíná 70 let od svého založení. Jeho hlavním posláním je základní a aplikovaný výzkum v oborech, které má dnes ve svém názvu.

Prezidium Československé akademie věd od r. 1953 připravovalo zřízení Ústavu teoretické radiotechniky, který zahájil činnost 1. 1. 1955. Jeho první ředitel Sergej Djaďkov měl dobrodružný osud. Jako bývalý bělogvardějský námořník přišel do Československa po ruské občanské válce. Vystudoval elektrotechniku na ČVUT v Praze, vedl vývoj radiopřijímačů v podniku Telefunken. Když po válce založil nový ústav, svou houževnatostí se zasloužil o brzké vybudování jeho sídla v Kobylisích. Ústav, tehdy už pod názvem Ústav radiotechniky a elektroniky (ÚRE), tedy měl jako jeden z prvních nových ústavů i novou vlastní budovu a ve svém areálu hostil i týmy z Ústavu fyziky plazmatu a Fyzikálního ústavu ČSAV. Přejmenování na Ústav fotoniky a elektroniky v r. 2007 akcentovalo význam fotoniky a optoelektroniky ve výzkumném zaměření naší instituce.

Historie ústavu je bohatá. Připomeňme první laserovou operaci oční sítnice v Československu nebo celosvětově rozšířenou metodu distribuce přesného času pomocí televizního signálu. Přispěli jsme také k pochopení, rozvoji a využití analytické metody SIMS (Secondary Ion Mass Spectroscopy), k vybudování technologické základny průmyslu pro optické vláknové komunikace a k mnohému dalšímu.¹⁾

Nabízíme vám malou ochutnávku toho, na čem v současnosti šest výzkumných týmů ústavu pracuje. Práci týmu optických biosenzorů představí v rozhovoru Jiří Homola. Tým je součástí distribuovaného Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR) a jsme rádi, že takto můžeme přispívat k rozvoji našeho zdravotnictví. Michal Cifra v odlehčené formě sci-fi příběhu představí výzkum týmu bioelektrodynamiky, který provádí v rámci projektu EXPRO Grantové agentury ČR. Trojici biofotonických týmů uzavírá Marek Piliarik, který s týmem nanooptiky posouvá hranici poznání optické mikroskopie a jejího prostorového rozlišení. Tým úspěšně patentoval technologie pro modulaci optické vlnoplochy, které nacházejí praktické využití nejen ve studiu mikrosvěta, ale jsou slibné i pro vesmírné teleskopy.

Pavel Honzátko a Ivan Kašík představí dva příklady výzkumu týmu vláknových laserů a nelineární optiky: aktivní vlákna pro vláknové lasery a optická vlákna se vzduchovým jádrem. Více než tři desetiletí rozvíjíme velkou infrastrukturu pro výzkum vláknových laserů a technologie optických vláken. Špičkovou úroveň našeho výzkumu potvrzuje i naše práce v evropských projektech zaměřených na vývoj laserů s vysokým výkonem pro zbraně se směrovanou energií. Tým také vede konsorcium velkého projektu LasApp, spolufinancovaného EU, jehož cílem je rozvoj centra vědecké excelence a kompetence v laserové technice se zaměřením na vláknové a tenkodiskové lasery a jejich potenciální aplikace.

Jan Grym z týmu přípravy a charakterizace nanomateriálů vysvětluje projekt vývoje senzorů pro detekci vodíku a oxidu uhelnatého v energetice a automobilovém průmyslu, který financuje Technologická agentura ČR. Tým Alexandra Kuny je odpovědný za správu infrastruktury Státního etalonu času a frekvence, přidružené laboratoře Českého metrologického institutu. V komiksovém příběhu představí začátek celosvětového úspěchu přijímače přesného času GTR a jeho roli při objasnění záhady neutrin „rychlejších než světlo“ při experimentu v CERN.

Věřím, že vás výsledky našeho výzkumu zaujmou a že využijete i příležitosti setkat se s vědci z ÚFE osobně, třeba na dnech otevřených dveří v rámci listopadového Týdne Akademie věd nebo na Veletrhu vědy začátkem června.