Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2
i

Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Objevy z dalekých moří, ledových jezer a horkých pramenů

 |  4. 11. 2024
 |  Vesmír 103, 602, 2024/11

Zkoumal život řas a bakterií při plavbách napříč oceány a moři. Hledá zajímavé fotosyntetické organismy v horských jezerech a termálních pramenech, studuje jejich aktivitu a rychlost růstu ve své laboratoři. Jaké objevy během posledních let na svých výpravách v terénu i v metagenomických databázích učinil a čemu se věnuje dnes? A proč už biolog Michal Koblížek z Centra Algatech Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR v jihočeské Třeboni nevyráží na daleké mořské expedice?

Svou vědeckou dráhu jste začínal takříkajíc na moři. Po doktorátu jste během devíti let absolvoval jedenáct mořských expedic. A teď už se držíte na zemi. Proč? — Ne že bych už neměl s moři nic společného, pokračuji ve spolupráci s Ústavem pro oceánologii a rybářství ve Splitu na výzkumu fototrofních organismů, kterou jsem navázal před 13 lety. Zúčastnil jsem se odběrů vzorků v Jaderském moři a pokusů ve Splitu, teď mě dokonce pozvali do vědecké rady ústavu, takže tam budu jezdit dál. Ale jinak na výzkumné plavby posílám raději mladší kolegy, ať také nabudou nových zkušeností. A další kontakt s moři mám proto, že vědci z oceánografických ústavů často jezdí k nám do Třeboně zpracovávat svá data. Teď například publikujeme jeden článek s kolegyněmi ze Španělska, které se zúčastnily dlouhé plavby v Atlantiku a u nás vloni mikroskopovaly odebrané vzorky a analyzovaly jejich pigmentové složení.

Vaše poslední objevy každopádně pocházely ze sladkých vod, například z jednoho jezera v poušti Gobi… — To už je deset let, co jsme v jezeře Tiān é hú, česky Labutím jezeře, v severočínském Vnitřním Mongolsku v poušti Gobi objevili nový druh fotosyntetického organismu ze skupiny Gemmatimonadetes, který na rozdíl od svých příbuzných obsahoval modrozelené barvivo bakterio‑chlorofyl. V době našeho objevu to byl teprve třetí příslušník této skupiny, teď už je jich známo asi šest nebo sedm, ale jen ta naše bakterie je unikátní v tom, že je schopná využívat ke svému životu sluneční světlo.

Labutí jezero jste si vybrali náhodou? Nebo jste měli nějaké důvody, proč se vydat právě tam? — Náhoda to nebyla, v mé laboratoři tady v Třeboni tehdy pracoval kolega Yonghui Zeng (česká transkripce Jong-huj Ceng, pozn. aut.), odborník na kultivaci různých mikroorganismů. Měl kamaráda na Univerzitě Vnitřního Mongolska, který studoval jezero na místě, a my jsme si s ním domluvili, že nám pošle vzorky vody. Takže onu bakterii jsme izolovali, kultivovali a identifikovali v Třeboni, aniž jsme smočili prst v jezeře. Dnes vědec vůbec nemusí všude jezdit, aby získal vzorky. Je samozřejmě příjemné se občas vydat do terénu, ale dnes jsou k dispozici rozsáhlé databáze vzorků a sekvencí DNA, které si stačí stáhnout z počítače a v laboratoři zpracovat. V případě nového organismu ze skupiny Gemmatimonadetes jsme využili náš přístroj, který nám umožňuje vyhledávání fototrofních organismů. Zjednodušeně: Petriho misky s agarem, tam jsme inokulovali kapku vody z jezera Tiān é hú a vyrostly nám bakteriální kolonie. Na ně jsme posvítili ve speciálním infračerveném zobrazovacím zařízení, abychom viděli, které jsou fototrofní. Zkoumali jsme vzorky z mnoha různých jezer, ale tentokrát jsme narazili na zcela novou skupinu, kterou ještě nikdo před námi nepopsal. Tak jsme se na ni zaměřili, osekvenovali a publikovali článek v PNAS. Na novou fotosyntetickou skupinu se přijde tak jednou za 30 let, takže to byl docela úlovek.

Nyní vidíte 19 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mikrobiologie
RUBRIKA: Rozhovor

O autorovi

Eva Bobůrková

Eva Bobůrková původní povolání systémové inženýrky nikdy nevykonávala, neb se zhlédla v novinařině. Ze zpovídaných lidí jí brzy jako nejzajímavější vyšli vědci, a tak se od ekonomického zpravodajství odklonila k popularizaci vědy, kteréžto se věnuje od roku 2000.
Bobůrková Eva

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...