i

Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Objevy z dalekých moří, ledových jezer a horkých pramenů

 |  4. 11. 2024
 |  Vesmír 103, 602, 2024/11

Zkoumal život řas a bakterií při plavbách napříč oceány a moři. Hledá zajímavé fotosyntetické organismy v horských jezerech a termálních pramenech, studuje jejich aktivitu a rychlost růstu ve své laboratoři. Jaké objevy během posledních let na svých výpravách v terénu i v metagenomických databázích učinil a čemu se věnuje dnes? A proč už biolog Michal Koblížek z Centra Algatech Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR v jihočeské Třeboni nevyráží na daleké mořské expedice?

Svou vědeckou dráhu jste začínal takříkajíc na moři. Po doktorátu jste během devíti let absolvoval jedenáct mořských expedic. A teď už se držíte na zemi. Proč? — Ne že bych už neměl s moři nic společného, pokračuji ve spolupráci s Ústavem pro oceánologii a rybářství ve Splitu na výzkumu fototrofních organismů, kterou jsem navázal před 13 lety. Zúčastnil jsem se odběrů vzorků v Jaderském moři a pokusů ve Splitu, teď mě dokonce pozvali do vědecké rady ústavu, takže tam budu jezdit dál. Ale jinak na výzkumné plavby posílám raději mladší kolegy, ať také nabudou nových zkušeností. A další kontakt s moři mám proto, že vědci z oceánografických ústavů často jezdí k nám do Třeboně zpracovávat svá data. Teď například publikujeme jeden článek s kolegyněmi ze Španělska, které se zúčastnily dlouhé plavby v Atlantiku a u nás vloni mikroskopovaly odebrané vzorky a analyzovaly jejich pigmentové složení.

Vaše poslední objevy každopádně pocházely ze sladkých vod, například z jednoho jezera v poušti Gobi… — To už je deset let, co jsme v jezeře Tiān é hú, česky Labutím jezeře, v severočínském Vnitřním Mongolsku v poušti Gobi objevili nový druh fotosyntetického organismu ze skupiny Gemmatimonadetes, který na rozdíl od svých příbuzných obsahoval modrozelené barvivo bakterio‑chlorofyl. V době našeho objevu to byl teprve třetí příslušník této skupiny, teď už je jich známo asi šest nebo sedm, ale jen ta naše bakterie je unikátní v tom, že je schopná využívat ke svému životu sluneční světlo.

Labutí jezero jste si vybrali náhodou? Nebo jste měli nějaké důvody, proč se vydat právě tam? — Náhoda to nebyla, v mé laboratoři tady v Třeboni tehdy pracoval kolega Yonghui Zeng (česká transkripce Jong-huj Ceng, pozn. aut.), odborník na kultivaci různých mikroorganismů. Měl kamaráda na Univerzitě Vnitřního Mongolska, který studoval jezero na místě, a my jsme si s ním domluvili, že nám pošle vzorky vody. Takže onu bakterii jsme izolovali, kultivovali a identifikovali v Třeboni, aniž jsme smočili prst v jezeře. Dnes vědec vůbec nemusí všude jezdit, aby získal vzorky. Je samozřejmě příjemné se občas vydat do terénu, ale dnes jsou k dispozici rozsáhlé databáze vzorků a sekvencí DNA, které si stačí stáhnout z počítače a v laboratoři zpracovat. V případě nového organismu ze skupiny Gemmatimonadetes jsme využili náš přístroj, který nám umožňuje vyhledávání fototrofních organismů. Zjednodušeně: Petriho misky s agarem, tam jsme inokulovali kapku vody z jezera Tiān é hú a vyrostly nám bakteriální kolonie. Na ně jsme posvítili ve speciálním infračerveném zobrazovacím zařízení, abychom viděli, které jsou fototrofní. Zkoumali jsme vzorky z mnoha různých jezer, ale tentokrát jsme narazili na zcela novou skupinu, kterou ještě nikdo před námi nepopsal. Tak jsme se na ni zaměřili, osekvenovali a publikovali článek v PNAS. Na novou fotosyntetickou skupinu se přijde tak jednou za 30 let, takže to byl docela úlovek.

Nyní vidíte 19 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mikrobiologie
RUBRIKA: Rozhovor

O autorovi

Eva Bobůrková

Eva Bobůrková původní povolání systémové inženýrky nikdy nevykonávala, neb se zhlédla v novinařině. Ze zpovídaných lidí jí brzy jako nejzajímavější vyšli vědci, a tak se od ekonomického zpravodajství odklonila k popularizaci vědy, kteréžto se věnuje od roku 2000.
Bobůrková Eva

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...