Aktuální číslo:

2026/3

Téma měsíce:

Póry

Obálka čísla

Křesty se zatím křestu nedočkaly

 |  4. 11. 2024
 |  Vesmír 103, 652, 2024/11

„Je správně jen křest bez křtu, nebo i bez křestu?“ ptal se jednou tazatel jazykové poradny Ústavu pro jazyk český. Dozvěděl se, že dosavadní kodifikace uvádí jen první podobu, byť v neformálnějších promluvách se někdy tvar křestu (a další obdobné) taky užívá.

Ale kodifikace je tu už možná zastaralá, říkal jsem si. Křestů, které jsou z dnešního pohledu tvořeny systémově, bude nejspíš hodně. Zaprvé, křest se přece může postupně zpravidelňovat a přiklánět se třeba i k analogickému chřestu. Zadruhé, tradiční skloňování může zůstávat v církevních užitích, ale profánnějším kontextům, kdy se na svět vítají např. literární, hudební a jiná díla, může přijít vhod viditelné významové odlišení. To by nebylo nic nevídaného. I aktuální autoritativní zdroje už připouštějí skloňování datum bez datumu, třebaže radši jen tam, kde je potřeba rozlišit data počítačová od datumů kalendářních.

Lingvista by ale neměl zůstat jen u intuice. To by totiž nezjistil, že v současné tištěné češtině (v korpusu SYN v12) je tradiční sada tvarů křtu pořád znatelně častější – v poměru 23 : 1. Dobrá, tisk je možná jazykově konzervativní, podívám se do online žurnalistiky. Ale kdepak, je to úplně opačně, než jsem myslel – dokonce 50 : 1 ve prospěch křtu a spol.

Takové zastoupení už není zanedbatelné, přesto jsem byl překvapený, čekal jsem křestů víc. Určitě se tedy ukáže aspoň to významové rozlišení. Bude kolem křtu víc slovních dokladů obřadů udělení křestního jména a kolem křestu víc knih, hudebních alb apod.? Nebylo. Nový, kniha, knížka, publikace, kalendář, CD, deska, album… to všechno se statisticky významně často objevuje v blízkém okolí obou zkoumaných sad tvarů.

Nikam to nevede, řekl jsem si. Chtěl jsem to sepsat jako „zajímavý dotaz“ do jedné jazykověporadenské knížky, ale „zajímavé“ zjištění z toho nekoukalo, tak jsem to dal k ledu. Jenže mi to vrtalo hlavou. Vědecky poctivé je přece publikovat i zjištění, která nepotvrzují naše očekávání. Je v pořádku publikovat i nudu. Tak to napravuju aspoň tady. Slušel by tomu titulek: „Nejnovější lingvistický objev: Nic nového se neděje“.

Křesty se tedy zatím křestu nedočkaly. A to je taky v pořádku. Pokud jsou tím komunikačně úspěšní, ať si lidi říkají a píšou, co jim vyhovuje. Lingvisti je nemají ani brzdit, ani popohánět, mají se jejich počínání snažit rozumět. 

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Ondřej Dufek

PhDr. Ondřej Dufek, Ph.D., (*1986) vystudoval žurnalistiku, mediální studia a bohemistiku. Pracuje jako koordinátor komunikace na Filozofické fakultě UK, předtím dlouhá léta působil v Ústavu pro jazyk český AV ČR včetně jeho jazykové poradny. Zabývá se sociolingvistikou a analýzou diskurzu s využitím jazykových korpusů; zajímá ho, jak se k jazyku vztahují jeho uživatelé a co se jazykem dělá ve společnosti. Je tichým společníkem twitterového účtu @lingvojazyce. Oceňuje architekturu a pivo.

Doporučujeme

Zakouzlení světa

Zakouzlení světa

Ondřej Vrtiška  |  3. 3. 2026
„Prohráli jsme na covid, protože jsme uvěřili našim odborníkům […] a bohužel, na místě je omluva za ta rozhodnutí, to byla rozhodnutí vlády na...
Od kuriozit k Nobelově ceně

Od kuriozit k Nobelově ceně uzamčeno

Jan Hynek, Matouš Kloda, Jan Demel  |  3. 3. 2026
O existenci porézních materiálů nemá většina lidí velké povědomí, ačkoliv je všichni běžně používáme – například pytlíček se silikagelem v krabici...
Vítěz bere vše

Vítěz bere vše uzamčeno

Marek Janáč  |  25. 2. 2026
„Pokud by k nějaké kombinaci prudkého rozvoje schopností systémů umělé inteligence a průmyslu došlo kupříkladu jen v Číně, dostal by se zbytek...