Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Křesty se zatím křestu nedočkaly

 |  4. 11. 2024
 |  Vesmír 103, 652, 2024/11

„Je správně jen křest bez křtu, nebo i bez křestu?“ ptal se jednou tazatel jazykové poradny Ústavu pro jazyk český. Dozvěděl se, že dosavadní kodifikace uvádí jen první podobu, byť v neformálnějších promluvách se někdy tvar křestu (a další obdobné) taky užívá.

Ale kodifikace je tu už možná zastaralá, říkal jsem si. Křestů, které jsou z dnešního pohledu tvořeny systémově, bude nejspíš hodně. Zaprvé, křest se přece může postupně zpravidelňovat a přiklánět se třeba i k analogickému chřestu. Zadruhé, tradiční skloňování může zůstávat v církevních užitích, ale profánnějším kontextům, kdy se na svět vítají např. literární, hudební a jiná díla, může přijít vhod viditelné významové odlišení. To by nebylo nic nevídaného. I aktuální autoritativní zdroje už připouštějí skloňování datum bez datumu, třebaže radši jen tam, kde je potřeba rozlišit data počítačová od datumů kalendářních.

Lingvista by ale neměl zůstat jen u intuice. To by totiž nezjistil, že v současné tištěné češtině (v korpusu SYN v12) je tradiční sada tvarů křtu pořád znatelně častější – v poměru 23 : 1. Dobrá, tisk je možná jazykově konzervativní, podívám se do online žurnalistiky. Ale kdepak, je to úplně opačně, než jsem myslel – dokonce 50 : 1 ve prospěch křtu a spol.

Takové zastoupení už není zanedbatelné, přesto jsem byl překvapený, čekal jsem křestů víc. Určitě se tedy ukáže aspoň to významové rozlišení. Bude kolem křtu víc slovních dokladů obřadů udělení křestního jména a kolem křestu víc knih, hudebních alb apod.? Nebylo. Nový, kniha, knížka, publikace, kalendář, CD, deska, album… to všechno se statisticky významně často objevuje v blízkém okolí obou zkoumaných sad tvarů.

Nikam to nevede, řekl jsem si. Chtěl jsem to sepsat jako „zajímavý dotaz“ do jedné jazykověporadenské knížky, ale „zajímavé“ zjištění z toho nekoukalo, tak jsem to dal k ledu. Jenže mi to vrtalo hlavou. Vědecky poctivé je přece publikovat i zjištění, která nepotvrzují naše očekávání. Je v pořádku publikovat i nudu. Tak to napravuju aspoň tady. Slušel by tomu titulek: „Nejnovější lingvistický objev: Nic nového se neděje“.

Křesty se tedy zatím křestu nedočkaly. A to je taky v pořádku. Pokud jsou tím komunikačně úspěšní, ať si lidi říkají a píšou, co jim vyhovuje. Lingvisti je nemají ani brzdit, ani popohánět, mají se jejich počínání snažit rozumět. 

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Ondřej Dufek

PhDr. Ondřej Dufek, Ph.D., (*1986) vystudoval žurnalistiku, mediální studia a bohemistiku. Pracuje jako koordinátor komunikace na Filozofické fakultě UK, předtím dlouhá léta působil v Ústavu pro jazyk český AV ČR včetně jeho jazykové poradny. Zabývá se sociolingvistikou a analýzou diskurzu s využitím jazykových korpusů; zajímá ho, jak se k jazyku vztahují jeho uživatelé a co se jazykem dělá ve společnosti. Je tichým společníkem twitterového účtu @lingvojazyce. Oceňuje architekturu a pivo.

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.