Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Křesty se zatím křestu nedočkaly

 |  4. 11. 2024
 |  Vesmír 103, 652, 2024/11

„Je správně jen křest bez křtu, nebo i bez křestu?“ ptal se jednou tazatel jazykové poradny Ústavu pro jazyk český. Dozvěděl se, že dosavadní kodifikace uvádí jen první podobu, byť v neformálnějších promluvách se někdy tvar křestu (a další obdobné) taky užívá.

Ale kodifikace je tu už možná zastaralá, říkal jsem si. Křestů, které jsou z dnešního pohledu tvořeny systémově, bude nejspíš hodně. Zaprvé, křest se přece může postupně zpravidelňovat a přiklánět se třeba i k analogickému chřestu. Zadruhé, tradiční skloňování může zůstávat v církevních užitích, ale profánnějším kontextům, kdy se na svět vítají např. literární, hudební a jiná díla, může přijít vhod viditelné významové odlišení. To by nebylo nic nevídaného. I aktuální autoritativní zdroje už připouštějí skloňování datum bez datumu, třebaže radši jen tam, kde je potřeba rozlišit data počítačová od datumů kalendářních.

Lingvista by ale neměl zůstat jen u intuice. To by totiž nezjistil, že v současné tištěné češtině (v korpusu SYN v12) je tradiční sada tvarů křtu pořád znatelně častější – v poměru 23 : 1. Dobrá, tisk je možná jazykově konzervativní, podívám se do online žurnalistiky. Ale kdepak, je to úplně opačně, než jsem myslel – dokonce 50 : 1 ve prospěch křtu a spol.

Takové zastoupení už není zanedbatelné, přesto jsem byl překvapený, čekal jsem křestů víc. Určitě se tedy ukáže aspoň to významové rozlišení. Bude kolem křtu víc slovních dokladů obřadů udělení křestního jména a kolem křestu víc knih, hudebních alb apod.? Nebylo. Nový, kniha, knížka, publikace, kalendář, CD, deska, album… to všechno se statisticky významně často objevuje v blízkém okolí obou zkoumaných sad tvarů.

Nikam to nevede, řekl jsem si. Chtěl jsem to sepsat jako „zajímavý dotaz“ do jedné jazykověporadenské knížky, ale „zajímavé“ zjištění z toho nekoukalo, tak jsem to dal k ledu. Jenže mi to vrtalo hlavou. Vědecky poctivé je přece publikovat i zjištění, která nepotvrzují naše očekávání. Je v pořádku publikovat i nudu. Tak to napravuju aspoň tady. Slušel by tomu titulek: „Nejnovější lingvistický objev: Nic nového se neděje“.

Křesty se tedy zatím křestu nedočkaly. A to je taky v pořádku. Pokud jsou tím komunikačně úspěšní, ať si lidi říkají a píšou, co jim vyhovuje. Lingvisti je nemají ani brzdit, ani popohánět, mají se jejich počínání snažit rozumět. 

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Ondřej Dufek

PhDr. Ondřej Dufek, Ph.D., (*1986) vystudoval žurnalistiku, mediální studia a bohemistiku. Pracuje jako koordinátor komunikace na Filozofické fakultě UK, předtím dlouhá léta působil v Ústavu pro jazyk český AV ČR včetně jeho jazykové poradny. Zabývá se sociolingvistikou a analýzou diskurzu s využitím jazykových korpusů; zajímá ho, jak se k jazyku vztahují jeho uživatelé a co se jazykem dělá ve společnosti. Je tichým společníkem twitterového účtu @lingvojazyce. Oceňuje architekturu a pivo.

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...