Uprostřed nové revoluce

Ještě nikdy v lidské historii se svět, v němž náš druh žije, neměnil tak rychle. Dobře to ukazují informační technologie. Počítače z počátku tisíciletí jsou, alespoň v naší části zeměkoule, pro většinu soudobých výpočetních procesů prakticky nepoužitelné. Žijeme pravděpodobně uprostřed revoluce, směřující k využívání umělé inteligence s takovou výpočetní kapacitou, že jí lidská mysl nebude s to konkurovat – k transformativní umělé inteligenci. Po zemědělské revoluci před zhruba deseti tisíci lety a přechodu od ruční výroby k výrobě strojové (průmyslové revoluci) před třemi staletími to bude třetí událost našich kulturních dějin s transformačním účinkem tak mohutným, že mění vše, co po ní následuje.

Jakkoliv je termín umělá inteligence výrazným technologickým tématem současnosti, cesta k ní začala roku 1950 zrozením Thesea. Matematik a výzkumník Bellových laboratoří Claude Shannon tak pojmenoval malou elektronickou hračku, která měla jako robotická laboratorní myš projít bludištěm. Žádný počítač té doby nebylo možné udělat tak malý, aby se vešel do myši, proto Shannon Thesea propojil telefonními dráty počítač pod stolem s bludištěm a samotné myši dal jen čidla, kterými registrovala překážky, na něž cestou narazila.

Růst výpočetního výkonu umělé inteligence v posledních osmi dekádách ukazuje pokrok, ke kterému v tomto období došlo. Výpočty se měří v celkovém počtu peta FLOP, což je 10¹⁵ operací s plovoucí desetinnou čárkou¹ odhadnutých z literatury o umělé inteligenci, i když s určitou nejistotou. Očekává se, že odhady budou s přesností na dvojnásobek nebo na pětinásobek u nedávno zveřejněných modelů, jako je GPT-4. Svislá osa zobrazuje tréninkový výpočet, použitý k tréninku systémů umělé inteligence. Barva označuje oblast úkolů, pro který je daný systém umělé inteligence trénovaný.

Když Theseus po 60 sekundách dosáhl metodou pokus-omyl východu z bludiště, Shannon ho umístil znovu na start a spustil. Telefonní relé dala vozítku impuls k cestě do cíle, kam dorazilo za pouhých 18 sekund. Theseus se při první cestě naučil, jak bludiště vypadá, a při druhém pokusu zvolil ideální trasu – poprvé v historii se stroj sám učil rozumět světu kolem sebe.