Meteorologická pozorování v baloně

1874: 22. března tohoto roku podnikli v Paříži pánové Crocé-Spinelli a i Pražanům velmi dobře známý Sivel¹⁾ v balonu větroplavbu za účelem hlavně vědeckým. O meteorologických pozorováních, jaká činili, vypravují následující: 4 minuty po našem vystoupení připlouli jsme ve výši 1500 m. k vrstvě oblak asi 300 m. mocné. Slunce třpytilo se nad námi a bylo jen čas od času zahaleno řasami, jejichž výšku jsme na 9000 až 10.000 m. páčili. Dolejší vrstva oblak zůstala však jen dopoledne souvislou, pak počala se trhati a rozdělila se konečně v malé kupy a v prostorech mezi nimi mohli jsme na zemi patřiti. Teplota, která při vystoupení 13° činila, rychle počala klesati a v oblacích sklesla až na 0°; avšak nad obzorem par vystoupla opět na 2°, bezpochyby vlivem paprsků slunečních, ve vrstvě této se odrážejících anebo snad i proto, že jsme přišli do jiné vrstvy, jak dle patrného větru pozorovati jsme mohli. Pak počala opět klesati a ve výši 7000 m. sklesla až na —22°.

Na zemi ukazoval vlahoměr vlasový 62°, v oblacích 69°; pak byl vzduch až na malé odchylky ve vrstvách krystallů ledových pořade sušší a ve výši 7300 ukazoval vlahoměr jen 54°. Rychlost balonu, jak jsme rozličnými způsoby stanoviti mohli, byla průměrem 9—12 metrů za sekundu, a směr proudu, který při zemi mezi západem a západojihozápadem kolísal, byl v oblacích úplně západní. V hořejší, mnohem hustší vrstvě, ve které jsme nemohli žádných patrných větrů pozorovati, byl směr mezi severozápadem a severoseverozápadem. Proud vzduchu byl zde velmi rychlý, a sice 21—22 m. za sekundu. V řasách, jež jsme pozorovali, byl opět jiný proud.

(Vesmír 4, 9, 1874/1)

2024: Do naší současnosti zásadním způsobem promlouvají kosmické technologie. Data z družic na oběžných drahách umožňují velmi přesně modelovat vývoj atmosférických jevů takřka pro kterýkoliv bod na planetě. Díky nim jsme v září dokázali s několikadenním předstihem rozpoznat riziko hrozících záplav a přizpůsobit tomu chování ve snaze projev nepříznivé souhry meteorologických jevů zmírnit. Přesto se ani současná meteorologie bez balonů neobejde. Několikrát denně je meteorologové vypouštějí do atmosféry, aby čidla zavěšená v malé gondole změřila s výškou se měnící teplotu, tlak, směr a rychlost proudění větru a jeho vlhkost. Data využívají jak numerické modely, tak centra řízení letecké dopravy. Na romanticky smýšlející vzduchoplavce zbyly komerční lety montgolfiér.