Aktuální číslo:

2026/7

Téma měsíce:

Mapy

Obálka čísla

První léčba pomocí CRISPR

 |  8. 1. 2024
 |  Vesmír 103, 11, 2024/1

Genová terapie Casgevy vyvinutá biotechnologickými společnostmi Vertex Pharmaceuticals a CRISPR Therapeutics je první oficiálně schválenou léčbou založenou na technologii CRISPR. Povolily ji britské úřady a v dohledné době by měla být k dispozici i nemocným v USA a EU.

CRISPR umožňuje cílené zásahy do dědičné informace. Casgevy vyřadí v krvetvorných buňkách kostní dřeně z činnosti gen BCL11A a tím v nich spustí produkci tzv. fetálního hemoglobinu. Tento typ hemoglobinu vytváří plod. Po porodu z těla mizí a je nahrazen „dospělým“ hemoglobinem. Z obnovené produkce fetálního hemoglobinu budou těžit pacienti, kteří mají gen pro „dospělý“ hemoglobin poškozený a trpí srpkovitou anémií nebo beta-talasémií.

Srpkovitá anémie se projevuje ucpáváním cév, které může vyústit v poškození orgánů, mrtvici nebo infarkt. Lidé s beta-talasemií trpí celkovým nedostatkem hemoglobinu, což má za následek celkové vyčerpání a poruchy srdečního rytmu. Obnovená tvorba fetálního hemoglobinu tyto problémy odstraní. Dokazují to výsledky klinických testů, při kterých terapie Casgevy úplně vyléčila 28 z 29 pacientů se srpkovitou anémií a všech 42 pacientů s beta-talasémií. Přesto nedostanou genovou terapii všichni, kdo by ji potřebovali. Odhaduje se, že cena léku pro jednoho nemocného se vyšplhá na 2 miliony dolarů. Léčba se „šije na míru“ každému pacientovi, protože je třeba použít jeho vlastní buňky kostní dřeně. Už samotná genetická úprava je náročná na vybavení i personál. Jednoduchá není ani vlastní léčba. Pacient stráví v nemocnici minimálně měsíc, protože kromě přípravy na odběr buněk musí absolvovat i zákrok, při kterém je mu část buněk kostní dřeně zničena, aby vznikl prostor pro transplantaci geneticky upravených buněk. I to jsou náročné zákroky. Pro země třetího světa, kde jsou obě dědičné choroby rozšířené, zůstane léčba z valné části nedostupná.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Když bahno teče jako ledovec

Když bahno teče jako ledovec

Petr Brož  |  7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů

Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů uzamčeno

Jitka Močičková  |  7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Když mapa mluví

Když mapa mluví uzamčeno

Jan D. Bláha  |  7. 7. 2026
Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí,...