Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Paper mill, nový způsob krádeží vědeckých dat

 |  4. 9. 2023
 |  Vesmír 102, 471, 2023/9

Před časem jsme s mým týmem dokončili pětileté pátrání po roli čepičky NAD RNA v buňkách infikovaných HIV-1 (o čepičkách více ve Vesmír 99, 724, 2020/12). Nejenže trvalo dlouhou dobu vyprodukovat spolehlivá data v biologických triplikátech, ale nyní je časově náročné i zodpovídání dotazů oponentů a provádění všech dodatečných experimentů, které navrhují. Náš článek jsme prozatím zveřejnili na preprintovém serveru bioRxiv (DOI: 10.1101/2022.11.10.515957) a nyní doměřujeme experimenty, abychom výsledky své pětileté práce mohli plnohodnotně publikovat.

Jednoho dne nás však kolegyně upozornila na jiný článek. Když jsme otevřeli přiložený odkaz, byli jsme v šoku. Jedná se o komentář publikovaný pod jménem nějakého vědce z Melbournské univerzity. Článek obsahuje naše data se všemi detaily, prezentovaná však jako data autorova. Článek je publikován v očividně predátorském žurnálu bez jediné citace a autor na Melbournské univerzitě vůbec nepůsobí. Wikipedia hlásí, že vydavatelství časopisu (Prime Scholars) už mělo mnoho problémů, například publikovalo články pod jmény zemřelých významných osobností, které nikdy nebyly vědecky činné (např. Williama Faulknera). Adresa vydatelství je nedohledatelná.

Cui bono? Jediné racionální vysvětlení je generovaní obsahu pro predátorský časopis. Potřebuje vypadat důvěryhodně jak pro autory, tak pro recenzenty, a proto potřebuje mít seriozně vypadající obsah a mnoho publikovaných článků. Preprintové servery jsou pro zloděje hotové eldorádo. Pravděpodobně se takový úkol dá zadat umělé inteligenci: „Najdi mi články na bioRxiv, které se zabývají viry, a vytvoř mi z každého z nich nový shrnující článek.“ Produkce podvodných vědeckých článků už má i svůj název: „research paper mill“.

A co teď s tím? Zdá se, že se toho mnoho dělat nedá. Dobré zprávy přišly alespoň z časopisu, kde máme článek v recenzním řízení. Dle editora tato skutečnost naši publikaci nijak neovlivní. Na našem patentovém a právním oddělení mi řekli, že mi nemohou pomoci, protože v některých zemích už ani nežádají o patenty. V těchto zemích se právo na patent čili na intelektuální vlastnictví nerespektuje, takže nemá smysl investovat do jakékoliv ochrany práv či do případných sporů. Části světa vládnou autokratické režimy nerespektující nic a nikoho a řídící se zákony mafie. Nezbývá než o těchto negativních jevech otevřeně mluvit, aby byl tento fenomén znám vědcům i širší veřejnosti.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Hana Cahová

Hana Cahova , Ph.D., (*1981) vystudovala organickou chemii na VŠCHT Praha. Doktorát z organické chemie získala také na VŠCHT Praha pod vedením prof. Michala Hocka z ÚOCHB AV ČR. Na postdoktorskou stáž získala Humboldtovo stipendium a absolvovala ji u prof. Andrese Jäschkeho na univerzitě v Heidelbergu. Od roku 2016 vede juniorskou výzkumnou vědeckou skupinu chemické biologie nukleových kyselin v ÚOCHB AV ČR. Je držitelkou ERC-CZ grantu a například také ocenění Neuron pro mladé nadějné vědce v oboru chemie (2018).
Cahová Hana

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.