i

Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Louka nejen jako pohádka

Společenský život lučních rostlin
 |  4. 9. 2023
 |  Vesmír 102, 532, 2023/9

Ještě před sto lety, a to není zas tak dávno, žila více než polovina Čechů na venkově a třetina všech obyvatel hospodařila na svých pozemcích. Jejich zájem a způsob péče ovlivňoval samozřejmě i louky. Příroda a hospodářský život v ní zaujaly mnohé fotografy, například Karla Plicku, jilemnického lékárníka Jaroslava Feyfara či jeho syna Zdenko Feyfara (žáka Jaromíra Funkeho).

Hlavním tématem knihy Louky. Dobrodružství poznání jsou Krkonoše. Už před válkou působila v Krkonoších řada významných badatelů, kteří vypracovali soupisy rostlin z pestré škály lokalit. Až do konce sedmdesátých let minulého století nebyl mezi nimi však žádný fytocenologický snímek – detailní soupis všech rostlin na určité ploše doplněný dalšími daty o tomto stanovišti, tedy nejen prostý seznam druhů.

Podrobný geobotanický výzkum zde začala skupina zapálených odborníků z Botanického ústavu v Průhonicích před více než čtyřiceti lety. A trvá dodnes, tým se postupně rozšiřuje o další generace. Není příliš divu, že se někdejší i současní badatelé zaměřili právě na Krkonoše: „Nejkrásnější a nejpestřejší jsou rostlinná společenstva krkonošské rezervace právě teď v červenci. To rozkvétají i vysokostébelné květnaté louky se sasankou narcisokvětou, pryskyřníkem platanolistým, omějem tuhým, kýchavicí Lobelovou, řebříčkem sudetským, náprstníkem velkokvětým, škardou velkoúbornou, prasetníkem jednoúborným a žluťuchou orlíčkolistou,“ píše profesor Jan Jeník.1)

Stačí nahlédnout do obsahu a čtenář pochopí, že jde o nezvyklé a široce pojaté dílo. Názvy všech deseti hlavních kapitol sice začínají slovy „Louka jako…“, jsou však doplněny stejně pestře jako druhové bohatství lučin – „…pohádka, Café de l’Europe, velkoměsto, hospoda U Grobiána, podsvětí, svět showbyznysu, politická scéna, letní festival, otevřená společnost a otevřená otázka“.

Nyní vidíte 24 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie, Botanika
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Stanislav Vaněk

RNDr. Stanislav Vaněk (*1952) vystudoval biologii na PřF UK v Praze, krátce pracoval v Krajském středisku památkové péče a ochrany přírody v Ústí nad Labem, v časopise Živa a v Ústavu krajinné ekologie ČSAV. Deset let se v oddělení klinické hematologie 2. FN v Praze zabýval imunologií a zejména průtokovou cytometrií. K zájmům patří fotografie (absolvoval Institut výtvarné fotografie a Pražskou fotografickou školu) a horolezectví.
Vaněk Stanislav

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...