Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024
i

Aktuální číslo:

2024/7

Téma měsíce:

Čich

Obálka čísla

Louka nejen jako pohádka

Společenský život lučních rostlin
 |  4. 9. 2023
 |  Vesmír 102, 532, 2023/9

Ještě před sto lety, a to není zas tak dávno, žila více než polovina Čechů na venkově a třetina všech obyvatel hospodařila na svých pozemcích. Jejich zájem a způsob péče ovlivňoval samozřejmě i louky. Příroda a hospodářský život v ní zaujaly mnohé fotografy, například Karla Plicku, jilemnického lékárníka Jaroslava Feyfara či jeho syna Zdenko Feyfara (žáka Jaromíra Funkeho).

Hlavním tématem knihy Louky. Dobrodružství poznání jsou Krkonoše. Už před válkou působila v Krkonoších řada významných badatelů, kteří vypracovali soupisy rostlin z pestré škály lokalit. Až do konce sedmdesátých let minulého století nebyl mezi nimi však žádný fytocenologický snímek – detailní soupis všech rostlin na určité ploše doplněný dalšími daty o tomto stanovišti, tedy nejen prostý seznam druhů.

Podrobný geobotanický výzkum zde začala skupina zapálených odborníků z Botanického ústavu v Průhonicích před více než čtyřiceti lety. A trvá dodnes, tým se postupně rozšiřuje o další generace. Není příliš divu, že se někdejší i současní badatelé zaměřili právě na Krkonoše: „Nejkrásnější a nejpestřejší jsou rostlinná společenstva krkonošské rezervace právě teď v červenci. To rozkvétají i vysokostébelné květnaté louky se sasankou narcisokvětou, pryskyřníkem platanolistým, omějem tuhým, kýchavicí Lobelovou, řebříčkem sudetským, náprstníkem velkokvětým, škardou velkoúbornou, prasetníkem jednoúborným a žluťuchou orlíčkolistou,“ píše profesor Jan Jeník.1)

Stačí nahlédnout do obsahu a čtenář pochopí, že jde o nezvyklé a široce pojaté dílo. Názvy všech deseti hlavních kapitol sice začínají slovy „Louka jako…“, jsou však doplněny stejně pestře jako druhové bohatství lučin – „…pohádka, Café de l’Europe, velkoměsto, hospoda U Grobiána, podsvětí, svět showbyznysu, politická scéna, letní festival, otevřená společnost a otevřená otázka“.

Nyní vidíte 24 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie, Botanika
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Stanislav Vaněk

RNDr. Stanislav Vaněk (*1952) vystudoval biologii na PřF UK v Praze, krátce pracoval v Krajském středisku památkové péče a ochrany přírody v Ústí nad Labem, v časopise Živa a v Ústavu krajinné ekologie ČSAV. Deset let se v oddělení klinické hematologie 2. FN v Praze zabýval imunologií a zejména průtokovou cytometrií. K zájmům patří fotografie (absolvoval Institut výtvarné fotografie a Pražskou fotografickou školu) a horolezectví.
Vaněk Stanislav

Doporučujeme

Algoritmy pro zdraví

Algoritmy pro zdraví

Ondřej Vrtiška  |  8. 7. 2024
Umělá inteligence proniká do medicíny a v následujících letech ji nejspíš významně promění. Regina Barzilay z MIT má pro vývoj nástrojů...
Mají savci feromony?

Mají savci feromony?

Pavel Stopka  |  8. 7. 2024
Chemická komunikace je způsob předávání a rozpoznávání látek, jímž živočichové získávají informace o jiných jedincích, o jejich pohlaví a věku, o...
Jak funguje moderní speleologie

Jak funguje moderní speleologie uzamčeno

Michal Filippi, Jan Sirotek  |  8. 7. 2024
Přesně před 150 lety byla na prodej Mamutí jeskyně. Systém, který do té doby sloužil jako místo pro těžbu ledku z guana, byl k mání za pouhých...